Chrášťany – „U hasičárny“

Ano, už je to tak. Nejpočetnější skupina v tomto roce se rozhodla pokořit vesničku zvanou Chrášťany. Rozhodování nebylo ani trochu složité. Kernerovic měli totiž toho dne nedaleko vesničky jakousi oslavu v rámci pravidelné chalupářské akce otvírání studánek. Což nás pořádně povzbudilo a v domnění, že jsme všichni zváni, jsme potvrdili svou účast. S malým zpožděním (max. 40 min., nicméně pouze 2 min. po Bruggim se Zlým Pavlem, 7 min. po Nodžim a 15 min. po Korníkách) jsem dorazila na místo srazu, kde už všichni hladoví a netrpěliví čekali. Ani jsem nevydechla po vyčerpávající cestě přes celé město a už jsme jeli. Největší hladovci se vydali i přes všechnu únavu rychle vpřed, v pořadí Pavew na novém kole, pak dlouho dlouho nic a až pak ostatní. Já, Martí a Bruggi jsme začali tušit, že něco není v pořádku a zvolili raději pomalejší tempíčko. A nebyli jsme daleko od pravdy, na žádný prase totiž zváni nejsme!! Nic nám však nebrání zdolat poslední kopeček (podle mě spíš obří kopec) a ukojit své touhy v hospůdce. Už už se chystáme uklidit naše kolečka a nedočkavě vtrhnout dovnitř, ale už u futer se od místní mládeže dovídáme, že je zavřeno.

chrastany

Neznáme přesný důvod, ale napadají mě možnosti:

buď 1) Je otevřeno a děti si chtějí posezení nechat pro sebe,
nebo 2) Byl vrchní plachý a zalekl se těch davů cyklistů před kouřem cigaret tónovanými okny jeho hospody
nebo 3) Se bojí přísné komise TdB a raději zavřeli předem
a nebo 4) Mají opravdu otevřeno pouze ve všední dny a to ještě ne všechny (kromě úterý) *.

*Máme vážné podezření, že se uvnitř bude skrývat skutečný skvost všech putik, kam mohou pouze štamgasti s velkým Š.T.A.M. a z obavy před nezvanými narušiteli – turisty – raději o víkendu ani neotvírají.

Neztrácíme ale čas a pokračujeme o hospodu dál. A jsme konečně úspěšní. Ačkoli jsme umírali žízní, stačili jsme si všimnout stříkačky a toho, že se vedle hasičárny připravuje velká akce! Horko těžko jsme Bruggimu vysvětlovali, že disko začíná až za necelé tři hodiny..

To už se ale ocitáme uvnitř hospody. Hned u vchodu nás přivítal věšák na čapky. Přestože jsme měla s sebou klobouček hříbeček, raději jsem věšák nepoužila v obavách, že by si ho někdo chtěl půjčit. Bruggi zvolil stejnou taktiku. U stolu už čeká Pavew s Nodgim, kteří stihli za tu chvilku vypít skoro půlku svého Bier, které si přiobjednává i Bruggi. Doktor Oetker a já si u vrchního objednáváme celý malý a Red-K a Bartí volí džusík. Svou volbu omlouvá slovy: „Někdo se holt musí obětovat a vyzkoušet..“

Bruggi doplňuje životadárný cholesterol a objednává si párečky za 12. Ostatní sáhli po klobásce za 14, mimochodem velmi lahodící. Corny se spokojil s menší polovičkou, tu větší zvládla Raduš. Při čekačce na občerstvení jsme si stihli prohlídnout útulnost hospůdky. Na poličce jsme objevili sbírku cizokrajných půllitrů a mnoho nohejbalových ocenění, vedle vyplou televizi (za záclonou) a hned za našimi zády ve výšce jednoho metru bylo umístěné topení! Tomu se říká inovativně-experimentální přístup. V chodbičce před hospodou je nade dveřmi umístěn tepelný zářič z koupelny, zato záchody jsou tu luxusní.

A konečně se začíná nosit na stůl. Volba byla dobrá. Karel však pociťuje stále velký nedostatek cholesterolu a přiobjednává sobě pepřenky. Za 14.

Vrchní: „A koli jich chcete? 10?“
Karel: „Jen tak na dojedení..“
Vrchní: „Tak 10.“

Mezitím nás opustila část naší velké výpravy a se slovy že už musí jít.. se vypoklonkovali směrem k praseti.. Na to se tváříme velice smutně a rozmrzele a marně doufáme, že to alespoň tentokrát zabere a….. zase nic!

Jedno velké plus to má, vrchní se po jejich odchodu náhle mění z nevrlého a odměřeného na společenského a zábavného. Asi ví své, dál jsme po tom nepátrali.

Bruggi dostává své pepřenky, bohužel ale bez chleba, který po našem předchozím nájezdu došel. Talířek s jídlem se však při chvilce nepozornosti zalíbil Pavewovi a urychleně se pouští do rabování..

Pod stolem zaznamenáváme k naší velké radosti klandříky na nohy, což bývá velmi ojedinělé! To si zaslouží PLUS.

Od vedlejšího stolu, kde mají pravděpodobně své trvalé místo aboriginci jsme zaslechli: „Doma aby vymalovali, to ne… Vypadá to jako kopřiva, že jo? Jestli jí tam najdu na našem záhoně, ta pude! Já jim ukážu, poleju to benzínem a zapálím!!! Všechno shoří..“ „Víš jak vypadá?“ přitakává další.. „Já ti jednu přinesu, mám jí od Vény“..

Už se přiblížil čas našeho odjedu a tak se zvedáme. A to už je venku plně obsazený stůl, který zde před tím chyběl. Nicméně stůl obývali najatí dobrovolní hasiči, kteří zarytě předstírali, že vůbec najatá kulisa nejsou. Třeba využijeme příště tohoto krásného venkovního posezení.

Při zpáteční cestě zkratkou přes Dražíčskou hospodu se nám skoro nic zvláštního nestalo. Celerovou topinku, místí specialitku jsme si poručit zapomněli, ale zato jsme si vzpomněli, že při vůbec druhé etapě se Dr. Oetker odtud naprosto stejným způsobem vypařil jak pára nad hrncem směrem k vařenému koleni. Zváni jsme, a teď překvapení, nebyli. Se slzou v oku nad nespravedlností světa jsme si objednali na posezení za hospodou (bez obsluhy) utopence a Lipánky. Utopenci byli na vkus krále větráků nechutně sladký, načež Pavew tvrdil, že to je jenom cibule. Nechápu jak to mohl tvrdit s takovou jistotou (skoro bych řekl, že ochutnal pozn. poškozený), když si žádný utopence neobjednal.. Ale to již platíme, odcházíme.

Odpadlíci ještě udělali jako že zastavujou „u Jarky“ v Kolodějích, ale mělo to očividně 2 důvody“

1) Chtěli se tajně vrátit na diskotéku
2) Potřebovali pauzičku na vydejchání..

A tak se nám oddělila další část výpravy a nakonec do Týna dojíždíme jen já a Martí. Kdy dorazili Zlý Pavew, Bruggi a Nodgi nevím, ale jsem si jistá, že Corny a Red-K se domů dostali až odpoledne dalšího dne..

Zapsala zpěvačka a frontmenka světoznámé skupiny Tornádo – Lu

Do reportu bez dovolení zasahoval Kluk od kasáren který report svými trefnými bonmoty na ostatní členy komitét minimálně jednou obohatil a ještě si přisadil:

Nodži měl dle vyjádření Zlého Pavewa teploušský nízký ponožky z angliééé.
Karel má malej palec
Radka má prohlou ruku
Karel voněl na 100 honů kokosovým tělovým mlékem (že by domácí příprava na diskošku?) a při průjezdu okolo diskošky směrem domů chtěl zamachrovat na písečku a hodil ukázkovou máňu z kola až do krve..