Sobota odpoledne, KOPR (Kurevský Odpor k PRáci), sluníčko, teplo, telefonuji Klimoňovi-nic, telefonuji doktůrkovi-nic, návštěva už s kolem u Karla-nic, návštěva u Peti – viva la revolucion (první a jedniná vlaštovka)!!!
Nodžiho jsem zastihnul, když s Táňou měnili kolo u auta, lámat jsem je nemusel vůbec, ba naopak, hned se ptali, kam že to jedem. Minutku jsem počkal, pokecal mezi tím s mojí milovanou Mišičkou a hned nato jsme mohli vyrazit. Jen jsme ještě došli poškádlit Karla, ketrýšto musel psát jakýsi slint do školy, i když kdo ví, jestli. Proháněl se po zahradě za Denym a restartoval notebooka…
Rozhodnutí kam vyrazíme, bylo hozeno na má bedra. Zúžený výběr jsem měl o to, že Táňa prý nedojede dále, než do Hněvkovic (4Km) (což se pak nepotvrdilo) a že to nesmí být do kopce. A vzhledem k tomu že je všechno z Tejna do kopce, tak jsem postě zavelel „za mnou“ a jelo se.
Pohodové tempíčko narušovala jen občas Táňa svými úniky a na kopci jsme proto byli dříve, než by se dalo čekat. Do Smilovic je to co by 50 Železných oštěpem dohodilo a tak jsme byli ve Smilovicích cobydup. Ale ouha. Čekalo nás skandální odhalení. Zavřeno !!! Nenechte si ujít obrázek s otvírací dobou, stojí to za to.
Nedalo se tedy nic dělat, museli jsme jinam. Naštěstí pán se psem nás nasměroval na Březnici, že tam prý je na stopro otevřeno.
A vskutku, po pár km jsme zakotvili v hospodě, kde jsme již několikrát byli, ale poprvé jsme se odhodlali přistoupit k návštěvě, coby profesionálové.
Hospoda na první pohled opuštěná a liduprázdná, už na druhý pohled taková nebyla. Obydlená byla zřejmě majitelem a jedním štamgastem. Dalo se to čekat, anóbrž bylo lehce po čtvrté hodině. Je zajímavé, jak jsou si aboriginsové podobní. Zásaně nemluví, když nemusí a když už to vypadá, že budou muset promluvit, tak raději kývnou.
Dali jsme si dva pivísky a Táňa, pozooooooor….. ta si dala taky! Sice malý, ale Táňa je malá, takže to je v pořádku. Skousli jsme k tomu brambůrky a buráčky, zaplatili drobný peníz a posadili jsme se ven na sluníčko, na lavičky. Sledovali jsme cvrkot. Přijížějící a odjíždějící návštěvníky, hrající si děti, chlapíky s traktorem, kteří přivezli dříví na čarodky.
Pohoda, džez.
Asi tak za hodinku jsme odevzdali použité sklo, rozhýbali svaly a pelášili k neumětelům. Návrat jsme si zpestřili zkratkou. Došlo i na pekelný sjezd k Hlinkám.
Měl bych několik připomínek k reportu. Jelikož autor stránek nebyl při etapě přítomen, jsou drobné chybičky omluvitelné.
1) 25Km to opravdu bylo, ověřeno dvěma tachometry. možná i proto, že se jelo zkratkou.
2) Trasa vedla malinko jinudy. Po hlavní silnici na Tábor až až k odbočce do Smilovic, pak k hospodě, otočka pár metrů zpět, do Čenkova, do Záhoří a pak přes ďábelský sjezd/výjezd v Březnici až k hospodě. Návrat po hlavní spojnici Středozemního a Baltského moře k letišti, přes letiště a pekelný downhill !!!
3)Něco zbaštit jsme se pokoušeli, bohužel marně. Všechno včetně utopenců, klobásek, tlačenek a salámů s cibulí chybí !!!! Považuji to za jediný zápor. Možný druhý zápor, že se zrovna negrilovalo prase 🙂 Nicméně přípravy byly v plném proudu, lavičky se natíraly a dříví se přiváželo. Kdybychom přijeli 30.4, jistě bysme byli uspěšní.
4)Pozn. co se do reporu nevešlo! V návalu příjemných pocitů způsobených pohodovým výletem, jsem trestuhodně opoměl vylíčit jedinečný jezdecký styl Táni, řečené Tequila queen. Dal by se popsat veselá cyklistka. Celou cestu se totiž směje. Důkazem toho je množství spolknutých much a půlhodinové rozhýbávání mimických svalů po příjezdu do hospody…
Ještě malinké upřesnění, týkající se místa.
Hospoda v zákoutí vedle hasičské zbrojnce (asi jako všude na vsi) a baráku majitele hospody. Venku asi 10 stolů a 20 lavic, prostě spooousta místa. Plácek na grilování prasátek a místo na májku. Interiér v sobě zahrnuje nálevnu a sál. V sále se pořádají koncerty. Za zmínku stojí např. Hárlej, kteří tu byli sice v osekané sestavě a ještě k tomu unplugged, ale bez nejmenší chybičky. Nálevna klasická vesnická se spoustou trofejí a pohárů (zřejmě místních fotbalistů) a zlou bednou Ednou, která se používá na sledvání sportovních přenosů. Na výběr mají Gambáč a Platánek. Co je potěšující pro krále větráků, mají i široký výběr limonádiček 🙂
Děkuji veliteli Pavlu Kozárovi, řečenému Kanoe za promptní dodání reportu a upřesnění trasy etapy s výstižným popisem kulturního stánku.
Neděkuji mu za to, že si zajisté záludně počkali, až se nebudu jednou za uherák moci zúčastnit etapy a jeli sami! :)))
Vypadá to na odpočinkovou ležérní akci. Jo holt tam nebyli tahouni:)
Tak kde uvízly fotky?
http://images.google.com/images?q=tbn:xflF3AQ0OVUJ:www.stuartbellmp.org/Sir%2520Stuart%2520Bell%2520MP%2520-%25201.jpg
Sir P.T. Notch má modrou krev a proto si ani zdaleka nedovolím na něj tlačit, kdy mi je dodá! 😉
??? Fotky sezral pes ???
To jsou jako všechny fotky?
Kdybys byl na etapě v Hodonicích, poznal bys, že jsem sem dal zatím fotky získaný tehdy, kdybys byl na etapě v Březnici, poznal bys, že ten hejsek na fotce tam teď nebyl!.. Nějak to flákaj pan doktor.. nemyslej? Světlé zítřky jsou jistě důležité, ale.. :p
Po báječném dopoledne strávené na Křivonosce dne květnového doplněného zpíváním prdících výfuků a úžasného aróma, které se doplňovalo milióném drnčících výfuků v hlavě (po Farellowě pátečním: „Já musím ráno vstávat s tátou na burzičku =>ještě jedno píwwwečko) a výběru SIRSKÉHO povozu jsem usoudil, že je čas dodat fotečky k TDB Březnice. Redakci byly doručeny expres v neděli dopoledne (15/5) do redakce.
Tož hoší,
zdá se mi že se ta ouroveň vašich reportů nějak vytratila.
Ta hospoda v Březnici by si zasloužila víc než jen popis povadlýho očumování aboriginců zvenčí. Fotodokumentace naznačuje že ta akcička nebyla až tak fádní.
Kdy se chystáte do kempu v Židově strouze?
Zatim sme o tom neuvažovali, můžem se ale domluvit a vyrazit tam někdy. Znáš to tam?
Pár mých poznatků ze Zidovy strohy (sice opozdene ale prece):
pred asi mesicem jsem si udelal hezkou vyjizdku pri ktere jsem planoval zdolat Luznici přivozem v Zidove strouze.
Vyrazil jsem podel reky z Bechyne na Kolodeje a jake bylo moje prekvapeni, kdyz jsem zjistil, ze Zidova strouha uz neni mezi zivymi. Cely areal je zavreny, privoz samozrejme take nefunguje. Nezbylo mi tedy nez jet kolem reky po pesine az do Kolodej. Po ceste jsem utrhl prehazovacku (vloudil se do ni klacek), no proste moc hezky vylet…
Takze neni vice Zidovi strouhy, a to je skoda, melo to tam svoje kouzlo.