Neznašov – Saloon u vlka

Start v půl sedmé před domem experta na strašidelné domy. Sešli jsme se pouze tři a to i přes to, že účast přislíbil i Kukačka, který je pověstný třeba tím, že dokáže kohokoliv na požádání uchodit. Bereme tedy sebou Andy. Tomu ještě předchází návštěva nonstopu u mostu, kde se ujišťujeme, zda s námi nepůjde někdo z tria Píp, Kukačka a Majkl. Mr. Kuku na rovinu říká, že se mu nikam nechce, ale je na něm vidět, že kdyby šli ostatní, že půjde také. Píp nás osočí, jestli jsme se prý neposrali, že prej přece nepude domu (to dá rozum, kdo taky v dnešní době chodí domu, že!). A nakonec drsňák Majkl se sveřepým výrazem ve tváři a hlubokým hlasem odvětí, že je línej a že si chce jen kurva dát těch svej pár piv, doprdele a jít do <I> domu chrápat. Na to ovšem není argument a tak tedy vyrážíme. Vyzvedli jsme veselou Andy, která spolu s Ycem nasadila ďábelsky šnečí tempo. Pomaleji se opravdu jít nedá, pokud nechcete couvat. Toto pomalé tempo aspoň dává Pavkerovi prostor k úvahám na téma „patníky a jejich aplikace na zmatení vozidel jedoucích potmě“ Dospěl k závěru, že bylo nesmírně zábavné připevnit dva, popřípadě více patníků na záda okolo silnice stojících komparsistů, kteří by se nějakým předem definovaným způsobem pohybovali po stranách krajnice a mátli potmě jedoucí vozidla… Zatím jde pouze o pracovní verzi. Dotazy a připomínky směřujte výhradně na „NaStředníVeFyziceDobrého“ Pavkera.
No konečně jsme se ocitli před hospodou, která se zove „Saloon u Vlka“ a váhavě vstoupili. Hospůdka útulná, jen co je pravda. Vrchní briskně přiskočil a dal nám na výběr: Platan 11%, Platan 11% – černé a Platan 12%. Já a Andy(která si pro tentokrát dala závazek „Dám si sedm piv a jednu zelenou“ a jen o pár deci jí to nevyšlo) jdeme do „dvanáctky“ a musím říci dobrá volba! Yce si tradičně objednává nejslabší pivo v hospodě a Pavker jak již se poslední dobou stává pravidlem volí černé. Ještě přiobjednáváme každému po jednom paňáčku zelené a jedny tlusté tyčinky, načež se začínáme konečně rozkoukávat. A je čemu se divit.

Plná hospoda lidí až na stůl, kde jsme se usadili my, kamna, polínka, 4 stoly, židlí nespočet, polička s kartami a drobnými na mariáš, všudypřítomné obrázky Vlka, z „Jen počkej!“, pípa, police, sklenice, vrchní, štamgasti a v neposlední řadě poletující moucha! (v této roční době!!!). Nakonec ještě do hospody vbíhá mečící kůzle ?!? Moc piv jsem ještě neměl, tak můžu zodpovědně prohlásit, že se mi to nezdálo.

Pivo vynikající, jak po chuťové, tak po visuelní stránce. Martin se ho hned jal fotografovat. Pavkera ještě zaujala bohatá pěna na tom jeho černouškovi, tak si jí samozřejmě také vyblejsknul. Tyčinky exkluzivní, tlusté, makové, slané. Nejedl jsem lepší.

Příjemné překvapení: vrchní přibíhá s utěrkou, hned jak se nám podařilo vycmrndnout kapičku pití na stůl a bleskurychle jí utírá. Chvílemi se bavíme tím, kdo udělá větší xicht do fotoaparátu. Pavker bez sebemenších pochybností vítězí, jistě mi dáte zapravdu. (komentováno slovy Pavkera: „Pavle ukaž tu fotku, jé fuj ty si hnusnej“, načež se sám vyfotil a poté co se uviděl pravil „sorry Pavle“) Rovněž jsme zjistili, že Panker N.E.R. je na fotkách pěkně vostrej, zatímco Andy pěkně mázlá. J

No slupli jsme 3 pivka, troje tyčky, 2 paňáčky mentolového likéru, zacvakali směšnou částku a rychle se vydali směrem nonstop abychom stihly dát ještě s Kukačkou a spol jednoho qvizárda(rozuměj vědomostní automat).
Cestou jsem potěšil široké a daleké okolí svým křišťálově čistým hlasem a zapěl oblíbenou píseň Dunaj Dunaj. Rovněž jsme zařadili z Neznašovského kopce rychlostních zkoušku, která se pro velký úspěch několikrát zopakovala. A možná i díky tomu jsme dorazili do Týna včas.
A to je konec…

Shrnuto podtrženo, za málo peněz, hodně muziky. Rozhodně se vyplatí tuto hospůdku navštívit. Já osobně bych tam zavítal častěji, pokud by stála o něco blíže k domovu.

Ještě na závěr, taková perlička. Vrchní se ptá odkud jako jsme. Říkáme, že z Týna. A on na to: „To bych vás musel znát!“ No je vidět, že ještě nejsme úplně profláknutý.

Zapsal: Pavel řečený Kozár