Cestou zpět z Kluků jsme se vydali zkratkou! Jak jinak… A opět to vyšlo, protože jsme najeli o pěkné tři kilometry víc! Ale nepředbíhejme. Když řeknu, že cesta skončila poměrně dost brzo, tak budu kecat, protože skončila ještě dřív. Pak jsme teda neohroženě zvládli prašnou polní cestu, pole, hráz rybníka, strniště a ani na les jsme nezapomněli. Opět to ale nebylo marné, protože jsme zjistili fantastickou věc. Když totiž vidíte řadu stromů, nemusí to být nutně alej okolo cesty. Klidně to totiž můte být potok… Cestou necestou jsme projeli svižným tempem okolo Čertówa Hrrádu kde strráša. Kukačkovi tam dokonce neviditelný čertí strčili neviditelnou větev do kola, takže si tam pěkně rozbil čuňu. Následně jsme přijeli k jedný samotě, kde na zahrádce pásla babka dva koně. Voláme na ní: „Haló!“ Nic. „Babi, kudy je to nejblíž do Albrechtic?“ Nic. Zapojil se Rudýruda: “ Haló babi, jestli mně slyšíte, zvedněte ruku – levou!“ „Teda néé, radši pravou!“ Nic. Zkusili jsme ještě fintu „Babi, jestli nás slyšíte, tak nic neříkejte…“ ale ani s tou jsme nějak nepochodili 😉 Byl jsem si 100% jistej, že musíme jet rovně, ale tam nevedla cesta, tak jsme jeli doleva. Doktor pak po cestě měnil kvalitu silnice jak si zamanul. Takže nejenže sype, aby mu to jelo, ale ještě zaprodal už tak svojí ztracenou duši černý magii… Leze mu to ale na mozek. Vsadili jsme se totiž, jaká vzdálenost byla napsaná na cyklocedulce do Kluků. Já říkal 8. Corny se skořicovou příchutí bez zaváhání, s vidinou snadného zisku, vsadil na šest. O pivo. Nojóó, jenže to by nesměl sypat… protože za chvíli nejenže se mu paměť nezlepšila, ale ještě si rval vlasy vztekem z prohrané sázky… Dále o cestě již pouze ve zkratce:
– Kukačka už se od začátku cesty zpět neusmál. Moc ani nemluví
– Kukačka si při pádu urval zbytek svojí urvaný přední odrazky
– Kukačka má v páčkách předních brzd (a nejen tam) drny hlíny (že by z toho pádu?)
– Kukačka vede již i po rovině, když se nekoukáme, tak i z kopce
– Kukačka pořád někomu volá
– Zjistili jsme, že volá všem svejm známejm, aby si pro něj přijeli, aby ho nenechávali zemřít. Citujeme odposlechutou argumentaci: „Jsem ještě příliš mladý abych umřel…“, a podobně
– Kukačka slíbil Pavlovi tři piva a děngy za benál – ten s díky odmítl, měl totiž doma stejčíčky (dodnes neví, že mu Pavew nerozuměl, co mu vlastně nabízí, protože on říká inkriminovanému úplatku pivečko, pivísek, pivínko a podobně.)
– Kukačka úspěšně dorazil na kole s ostatními členy do Albrechtic!
Jen co jsme objednali a přinesli na zahrádku a já poděkoval panu K. za 3dcl džusu, 1 dcl á 4,- Kč, kterými jsem suploval V.Y.H.R.A.N.É Pivo (vyhrané totiž chutná nejlépe, což by mohlo narušit regulérnost degustace), přijelo auto, objelo několikrát ostrůvek a mohutně troubilo… Vyvalili se z něho očividní štamgasti a blábolili: „Je to tak!“, nebo „Bylo to just…“. No nic.
Na Kukačku nezbyl utopenej. „To néé“. Vykřikl zděšeně a použil jeden ze svých znaků posunkové řeči, který však ještě není vědecky probádán, čímž se čtenářům omlouvám. „Co utopenej? Jakej je?“ „Je dobrej. Papriky tak akorát. Pro Nodžiho. Takže žádná. Je tu ale místo ní ždibíček okurky.“ Kukačka si dal místo utopenýho hermelín. Přijelo auto a troubí – už druhý. Opět se z něj vyvalí nějaký domorodci a hulákají nesrozumitelný věci… Ale zpět. Všichni členové komise i Special Guests vysloveně žrali tak rychle, že skoro znemožnili fotodokumentaci! Jaká nezodpovědnost!!!
„Co tlačeňka, jaká je?“ „Neni extra. Zatim nejhorší“
„Co Hemerlín, jakej je?“ „Dobré, ostré, naložené, papriky je tam dost.“
Corny s borůvkovou příchutí: „Ty ho sníš všechen ten chleba, jo?“
Kukačka: „Ne“ A brání ošatku s peceny chleba ostrými lokty…
Corny: „Tak mi dej!!!“…
Mezitím – neprší, ale už kape
Kukačka v duchu ruší večerní fotbalový mač.
Něco přijíždí a troubí – ale jak záoceánskej parník – byl to A.U.T.O.B.U.S.!
TJ Vltava Albrechtice už se hrne ven a řinčí: „Hoooši děkujem!“ Postupuje totiž z přeboru
až do první bé třídy!
„Dáme si pivóó?“
„“Jedno“ si dámééé“
Bubeník se hrne do hospody: „Mu tam taky zabubnuju“…
Kukačka směrem k bývalému nejlepšímu fotbalistovi z Jč. kraje: „…vidíš, kdes moh bejt.“
Corny:“Kdybych se nepotkal s váma…“
Kukačka:“ V devět spim“ (Právě je za deset osum… tak to si nevyčistí ani zuby…)
Rudý Rudy odjíždí směr domov – Kaliště (škoda, že tam nemaj hospodu – takovej kráásnej název…)
Přátelsky jsme ho poplácali po zádech, za jejichž barvu by se nemusel stydět ani TaŠunka…
Dopíjíme a taky jedem.
Cestou čekáme na Kukačku. Ale co to? Slyšíme ho z lesa! Zcela zřetelné ku-ku… On však ale přijíždí po silnici… Nechápu. Ještě k tomu se nám snaží namluvit, že „to“ z lesa byl holub!!! ;p Cesta byla opravdu namáhavá, není se čemu divit.
Ale pak už jsme byli za 4 kiláčky doma. Osobně si myslím, že přeze všechno výše uvedené podal Kukačka, zdatný to lingvista a právník specializující se na Čuvačí obhajobu, kvalitní sportovní výkon. Na právníka určitě. Jenom si nejsem tak úplně jistej, jestli ho budeme moci příště povýšit z pozice „Special Guest“ do „Komitét“… Jestli totiž bude jeho nějaké příště… ;)))
Zapsal Král větráků
Chtěl bych poopravit komentář u poslední fotky na místo „A čoveče von ten juice se dá taky pít…“ ,pokud budu citovat pana Kukučku přesně, patří „čoveče to nealko neni vůbec špatný“.
Tak to je hustý! To už musel mlít z posledního.
Stejně si myslim, že přede mnou by to nikdy neřekl!
No, když pominu některé (záměrně) nepravdivé informace ( slzy v očích, zděšení, když měli v Albrechticích posl. utopence, vedení kola po rovině apod.), musím říct, že je to vylíčeno tak pěkně, že bych si to hned sjel znova (-Černý humor-). Co se týče nepozdravení vlastní rodiny, zde odkazuji na neuvěřitelnou hloupost (-snaha nebýt vulgární-) jistého chudáka z pražské medicíny, který se mylně domníval, že máme jako jediní v Tejně červené auto (-přitom jej má i on sám, jak říkám chudák-) a něčí fakování naprosto diletantsky považoval za MÁVÁNÍ!
Původně chtěla komis svěřit report věhlasnému to právníkovi a bojovníkovi za Gipsey lidská práva(Cuckoo Manovi), ale bála se zachování objektivity, proto od toho rychle ustoupila ;p
Takže až to vykukáš (rozdejcháš)a pojedeme příště „trošku“ blíž, tak je report tvůj!
Já bych řekl, že příště to bude Fšeteč, kapitáne;-) Máme tam nějáké ty restíky, že ano? Třeba metr piv, nebalenej a nekrájenej…
Mně je blbě, je to nutný zrovna tam? Nerad bych zrovna v pozici 250SŠ 650JD nějaký to fópáčko 😉 Navrhuju Chwalešouc
Jo jo to ses moc nepředved Dave. No jo co by se dalo čekat od právníka, kterej ani pomalu neví co je sport:-)))
Kdyby ten Londýn nebyl tak z ruky a blíže než 4 pivečka :)))