Camp Rusalka – Hospoda

Nevim, jak jinak bych popsal tuto rychlo etapu, než rychle..

Tak tedy:

1) Rozhodování – jet či nejet.

2) Vzhledem k tomu, že se připozdilo jsem se velice divil, když jsem dostal SMS, že se jede. V půl deváté byl sraz. Start přesně!

3) Potkáváme specialistu na čuvačí obhajobu řídícího automobil.

4) Přemluven aby se přidal (až potom, co mu Kernís pohorzil tim, že vyrabujem chatky v okolí) vyráží za námi. Předstihnuti jsme před Hněvkovicemi.

5) Suvereně časově nejkratší etapa je také nejrychlejší. Průměrná rychlost se pohybovala vysoko nad 30Km/hod

6) Sedáme ke stolu, nevěda, že to je jeden ze tří který není obsluhován. Přesto obslouženi jsme.

7) Objednali jsme si Plzeň, Gambáč, žlutou a juice.

8) Při tom jsme pozorovali místní exoty, včetně kočky vylezivší na strom a bojící se seskočit dolů a také nezapomenutelného dýdžeje Káji Domínů, který se snažil umístit plakát na jednu ze svých pověstných akcí. Po té co se mu to nepodařílo ani na několikátý pokus, zbaběle prchnul a plakát si kamsi odnesl.

9) Za krátko dopíjíme a platíme. Corny je z levného kraje a musí ještě přitlačit, ke svým třiceti korunám za dvě piva.

10) Odjíždíme, zavíráme za sebou závoru. Úplně jsme totiž zapomněli, že za námi ještě jede kukající právník autem.

11) Rychlost opět šílená – asi 3,5 kukačkohodiny za hodinu. Doma jsme cobydup. Potmě.

12) K tomu, že tato etapa byla opravdu hektická přispívá i fakt, že se nám povedlo spáchat pouze asi 5 fotek.

13) Das ist alles

Zápis zplodil Pavew