Chrášťany – Na kopečku

Kluci se klidně odjedou potápět a nechaj mě tu samotnýho. Co si já chudinka počnu … a tak sem radči obvolal půlku telefonního seznamu. Nakonec měl však čas i chuť jen Standa borec Hupka, kterej nevěděl do čeho de :-). Tak sme se sešli u mě doma a přemejšleli, kam pojedem a to nešlo vůbec jednoduše. Po dlouhé debatě, došlo rozhodnutí na hospodu na kopečku, Standa sice nadával, že hospoda na kopečku je na kopečku a on je unavenej a bude muset šlapat. Nakonec sem ho ukecal, udělal si svačinku, dal do batůžku triko, naplnil čutoru a jelo se.

Jelikož se nejelo s Martinem, tak sme zvolili cestu kolem Sokolky a né přímo ode mě přes Semenec. Cesta do Chrášťan probíhala hladce, všude, kde na nás padla únava byla odpočinková zastávečka, takže žádný hoňky. Do Chrášťan sme dorazili cca v 18:55 a ještě než sme chtěli vejít do hospody, tak sem si všimnul poutě na návsi a jal se to prozkoumat.

Napočítal sem 2 kolotoče, jedny autíčka, jednu trampolínu, jednu zavřenou střelnici a vše poctivě vyfotografoval. Nastal čas průzkumu hospody. A ejhle zavřeno, otvíračka v 19:00 a je 19:10 a nic. Potkáváme místního guru (lesního muže) a ten nám povídá, že dnes otvíraj až po půl osmej. Tak dem sednout na jedno do hospody u hasičské zbrojnice a i tu není nouze o snímky, jako například sušení hadic, vůz hasičský AVIA atd. Přečkali sme tu půlhodinku a hurá zpět na průzkum, hospoda na kopečku odolávala už dlouho a my sme nedočkavý.

Otevřeno, otevřené dveře, okno, pomalu a nenápadně děláme první snímky vchodu a nástěnky a hurá dovnitř. První co mě napadlo vevnitř, je to malý krůček pro lidstvo, ale velký krok pro TdB. Dobyto, vlajka zaražena do rodné prsti. Usedáme nasákáváme atmosférou, objednáváme pivo. Ta čepice, jako z reklamy a ta chuť, no co vám budu povídat. Ptáme se jestli mají něco k snědku, dostáváme negativní odpověď. Pomalu se začínaj scházet hosti (cca 20:05), všechno poctivě dokumentuju. Poslouchám ruch hospody, kde důchodci vedou debatu o mobilech a jeden řiká, že půjde do Koloměřic na diskotéku. Jo, jo, mladej je člověk duší. Nakonec sme napočítali asi 14 lidí plus my dva se Standou borcem a to kolem půl deváté. Poté přišel lesní muž, sedl sám opodál a objednal sobě dva lahváče, které pil paralelně, ten záběr byl také pořízen skrytou kamerou pro budoucí generace, jedná se o záznam nezvukový a doporučuji pouštět s vážnou hudbou ( Vltava ideální). Pro hloubavého čtenáře jen dodávám, že hospoda byla opravdu oldschůlová, včetně osazenstva a záchodků.

Též nám nemohlo uniknout, že paní hospodská měla v hospodě čisto, jak v laboratořích NASA nebo Intel, prostě ukázka toho, jak to má vypadat. Nastává čas na odjezd, platíme každej tři pivka a jedem ještě kouknout do Koloměřic na disko. Vstup sme ukecali na 40,- místo padesáti a už sedíme poblíž parketu a očumujem Mařeny. Zlom nastal po písni dám si sedm piv a jednu zelenou a už pro ní Standa doběh a byla v nás. Poté TdB vyběhla na parket a začala pařit o sto šest. Ze záznamů tanečních kreací, je vidět, že se opravdu zadařilo. Na disko dorazil i lesní muž, Kodad a jiné místní postavičky, jó v Koloměřicích to žije.

Tak a potom nastal čas udělat pápá a ject domů. Cesta ubíhala rychle a zvládli jsme ještě zastávku na Pavláčce, kde Standa dal pivo a zelenou a já dvě kofolky a taktéž zelenou a v míru se rozešli do svých domovů.

Sepsal Brůdži

Video: