Protože slunce viselo ještě relativně vysoko (vracejíce se z Olešníku), rozhodli jsme si spravit náladu v krčmě neobjevené při nedávném TdB (a nyní náhodně natrefené) v Dřítni. V Dřítni si Corny trochu zafušoval do extrémní cyklistiky Dirty-bikerů, při které jezdil po téměř kolmé stěně. Holt kdo umí, ten umí.
Při popíjení prvního pivka si Corny všimnul povědomé osoby, mířící do krčmy, ve
které jsme se nacházeli.
Corny: „Víte kdo to byl? Alzhaimer“
Klímič: „A co tu dělá?“
Corny: „Chodí sem na pivo, sám tam má hnusný…“
Olešník upadnul v zapomnění. K dalšímu pivu jsme se rozhodl ochutnat utopence. Z důvodu absence tlačenky si ho Pavky dal taky. Stalo se neuvěřitelné: v hospodě neměli chleba, tak se pro něj vrchní osobně vypravil do pekárny. Chleba byl tak dobrej, že nám Klímič půlku sežral. Ochutnal od nás utopence a bylo rozhodnuto. Dal si ho taky. Při jeho pojídání, mu byla Pavkerem uzmuta část chleba. Že prej
teď jsou si kvit. Nakonec se strhla bitka o poslední skrojek chleba.
Po jídle Klímič (napůl) zabil otravnou mouchu, kterou začal Pavew okamžitě osvěžovat táckem se slovy: „Chceš budvar?“
Pavky byl nakonec vyslán do místní pekárny pro „SUVENÍR“. Nevydrželi jsme a ochutnali dovezený chleba. „Ten chleba je nějakej hutnej“, prohlásil Martin po jeho neúspěšném pokusu ho roztrhnout.
„Martin nemá sílu v zápěstí, aby ho naškubal.“ „Potřebujeme pana Trháme telefonní seznamy“, aby ho naporcoval.
„Martin je exot, odřel se o chleba.“
„Majkl krájí chleba do spirály.“
Corny zbylý kousek chleba balí se slovy: „Musíme myslet na zítřek“ 🙂
Před hospodou zastavilo auto vyskákalo z něj několik lidí a vtrhli do prázdné hospody. „A kurva, výsadek“ poznamenal Pavew. Byla zaznamenána část jejich
rozhovoru.
„Hospodóóó ! PIVO !!!“
„Náázdár..“
„Lidí jak sraček“
Dali jsme si třetí pivo. Znalec piv (M. Klíma) říká: „Na budvar fakt dobrý !!“
Pavew radši mlčí.
„Ty vole, to je fakt Alzaimr.“ „To víš, mají hnusný pivo. Zajdeš sem na dobrý, dáš utopence a mažeš zpět do šichty.“
Po nabrání pivních sil jsme zaplatili a mazali domů.
Zapsal Mr.Dajkí Drmajkí
… a suchý strom se zazelenal! Ó sám veliký šejk Mihla Vatý poslal do redakce report!
(bohužel je částečně mongolsky, tak doufám, že dostanu taky českou verzi 😉
Jinak bychom museli věhlasné jazykozpytce a lingvisty povolat z krajů cizineckých (Velkomoravských), v čele s odborníkem největším na slůvka obyčejná i prazáludná, kterýžto Kukačka se zove a poprosit je o překlad do češtiny..
Naštěstí nebylo šarlatánů těch třeba. Majkí to poslal oulerajt!
Jak to asi vypadalo zjistíš, když tajné heslo „mongol“ na klávesnici bez chybičky nadatluješ…
Koukám, že je to hodně zkrácená verze… Neni tu ani zmínka o tom jak k našemu překvapení nás v hospodě objevil Pan „záchranka“ Vrchota, a to přímo v akci. A se slovy „Kluci, pivko bych si dal, ale nemůžu, mám tu naloženou babu se zlomenou nohou…“ odjel směr České Budějovice.
Ani to tam být nem?že, když to nikdo nezaznamenal a já jsem neslyšel, o ?em se záchankou bavíš.
Nehlášená KOTROLA provedena v pátek 12.12.2002 (bylo to v roce 2003, ale sami musíte uznat, že s dvoujkou to vypadá líp 😉
————————————————-
Dorazili jsme tam ve složení andy, já, pavew, krýd! farel krýd & majkl a to na čtyřech kolech. Pozorný čtenář si povšimne, že to bylo o jedno kolo míň než nás, naštěstí jsme ssebou měli taky stěrače, dveře, anténu atd.. takže se to dalo.
Ale k věci. Přijeli jsme k hospůdce, nakouknem dovnitř a – všude plno! Zklamaně se obracíme a kvapem nasedáme do auta a míříce do neznáma otáčíme čtyři kola.. Vtom nás ale staví Mr. majitel & vrchní v jedné osobě, jestli někoho jenom hledáme, nebo jdeme posedět. Odpovídáme, že jsme si mysleli, že se jedná o uzavřenou společnost. Dostává se nám promptní odpovědi: „..už ne. Pojďte dál“. Jdeme a již na nás čeká fraj-plac.
Pivaři dali piva, Andy si taky jedno zakousla. Já jakožto kočí jsme si dal fantičku. Ale nebyla to žádná obyčejná žlutá! Byla to (a teď nevím, jestli to mám říkat, protože až se tohle dozví Mr. Corny, tak nebude chtít chodit jinam) c.i.t.r.o.o.o.n.o.v.á! (jeho nejoblíbenější, kterou však už dlouho nemůže nikde sehnat!). Moc mi chutnala. Jenže jenom do tý doby, než jsem zjistil, co všechno za hum v ní plave.. Až po delší době jsem si přečet mikropísmem na lahvi,že to tam je schválně.. Jsem zase o něco chytřejší. Už mi zase chutnalo.
Pivo – stále Badvajzrbír. Kvalita dle předchozího měření. Ještě chybělo ve sklenici pěkných pár centíků a už buch-ho další várka! Ospalost některých členů komitét však velela k brzkému odchodu. Pivo 19, pistácie taky. Snědli jsme jich tuny.
Andrejka po chvíli neodolala našim řečem o utopenejch a jednoho si dopřála. Jak nám sdělila, paprička byla pěkně pálivá. Cibule byla dobrá, ale bylo jí na ni až dost. Utopenec byl z hodně dobrýho buřtíku, ale jak již bylo řečeno dříve, nebyl moc naleželej. Buď tu mají takovej obrat, že se nestačí uležet, nebo mají nějakou speciální recepturku. Andy mi dala ochutnat, musel jsem s ní souhlasit. Pavewovi ochutnat nedala, nicméně pan „rabování“ souhlasil taky.
Pavew mezi řečí též uvedl: „Takováhle hospůdka bejt v Tejně, tak si tam tenhle stůl rezervuju..“
Ještě se musím zmínit o neznalosti Goťáka (Krýd! Farel Krýd). Po usazení a aklimatizaci jen tak prohlásil: „Bysme tu mohli udělat report..“ Jako by čičmunda nevěděl, že už bylo dávno zaděláno!…
To už jsme ale prchali do postýlek. Bereme kabáty a v tom rána. Prásk – všechna pozornost na nás. Někdo ze štamgastů utrousil: „indiánko, ty vyvádíš“ – to cAndy svým kabátkem smetla dopitej půlitřík k zemi.. Ona musí být prostě pořád středem pozornosti, viď. ;)Juchůůů střepy! Budeme mít štěstí 😉 ANDY DÍKY! (a stálo nás to jenom 50 čmrdlíků). Spokojeni odcházíme
Aáááááá citrónovááááá, to můžu! Už si začínám šetřit na jednu basičku zelenýho pití od cocacola company.
Kdybys raději šetřil na dva sudy Plzně, co budou na Silvestra. 🙂
Tož kde je report ze Silvestra? a vypitých dvou sudů….. a……..
klkn