Letošní léto se zdá být v našich jihočeských  zeměpisných šířkách poněkud identické s Vančurovým, viz: „Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným“.

Proto včas naplánovaná cesta za sluncem na trase Hévíz (přírodní termální jezero o rozloze 6ha  s teplotou vody 31-35°C – Maďarsko), ostrov Rab (prý nejzelenější chorvatský ostrov s největším počtem slunečných dnů v roce) přišla letos obzvláště vhod. Teplota vzduchu na ostrově se nakonec opravdu ustálila na 35°C a vody na cca 25°C. Protože, ale zase všeho moc škodí, bylo nutno regulovat teplotu těla upraveným pitným režimem. A to nejenom pomocí limonád, čajů, pitné vody, ale i místně dosažitelných event. vyráběných piv.

 V Hévízu

se podařilo v místním marketu zahlédnout širší sortiment od Heinekenu, SAB Millerskou Plzeň, ale i místní Dreher spadající též pod stejnou skupinu.

Dreher postavil první průmyslový pivovar v  Kőbánya (byl považován za průmyslový, protože se používal parní stroje). Tento pivovar  založil v roce 1854 na ulici Jászberényi.  Byl to první maďarský průmyslový  pivovar. Stále vyrábí jako Dreher Breweries Ltd. Licenčně vyrábí Kozla a piva Hofbrau Munchen. Do místních značek přidávají kukuřičnou krupici.
Ochutnal jsem se ženou lahvové Dreher tmavý.

 

 

Ženě chutnal, mě připadl více karamelový. Sami píšou, že je to pivo: „Typicky bohaté a plné tmavé pivo s chutí sladu a karamelu. Jeho chuť představuje příjemnou harmonii hořké a sladké, doplněné jemnou vůní chmele a sladu. Jeho barva je tmavě hnědá, má krémovou hlavu, a je bohatá na CO₂.“

V restauraci jsem chutnal pšenici od  Hofbrau Munchen, tu zde ale nevyrábí, chutnala, přinesli mi ji s citronem, plátek byl ale jenom naražený na okraji sklenice. Cena zatím v Čechách asi neakceptovatelná –  900 forintů.

 V městečku Rab

u mola v marketu Diona byl místní sortiment velice omezený. A to pouze Karlovačko a Ožujsko. Zakoupil jsem také Laško, ale až doma jsem zjistil, že to není pivo chorvatské, ale slovinské. Stále existuje trochu kostrbatý systém vracení lahví, kdy si musíte uschovat doklad o nákupu a s tím pouze ve stejné prodejně lahve vrátit.

Nadnárodní jedlíci si pochutnávají i na chorvatských pivovarech. Karlovačko v Karlovaci dneska vaří HEINEKEN,  Zagrebačka pivovara produkuje Ožujsko pro StarBrew. I tyto pivovary  používají kromě ječmenného sladu kukuřičnou krupici. Družstevní Pivovare Laško d.d. ve Slovinsku se zatím drží jako sdružení více výrobců. Laško kukuřici nepoužívá. Piva mi připadla dost prázdná, ale u moře  při výše uváděných teplotách osvěžující. Cena také není nejmenší cca 18-20 kun.

 Nešvarem je čepování v přímořských hospodách – bufetech do teplé, přímo horké sklenice vyjmuté z myčky.

V restauraci jsme měli samoobsluhu, bylo tam Ožujsko, tam zase pivo bylo studené skoro jako nanuk.

Měl jsem ssebou také několik plechovek Platana 11, ten se zde jevil jako chuťová lahůdka.