Jak se tlakovala pšenice
Na otestování měřiče tlaku jsem použil pšeničnou mladinu. Již po prvním dnu bylo vidět, že tlakoměr měří. Na fotu níže je tlak asi po 12. dnech.
Aby bylo možno graficky znázornit nárůst tlaku, tak jsem pravidelně po 24 hod. cca 22 dní zaznamenával hodnoty tlaku a teploty do tabulky. Poté pomocí EXCELU vyjádřil graficky. Co lze vypozorovat. První tři dny strmý přímkový nárůst tlaku při zákvasné teplotě, poté čtyři dni mírnější strmost a poté opět čtyři dni nárůst strmosti přímky, které se již odehrávalo při teplotách ležení. Dále tlak již stoupal jen mírně, anebo jeho hodnoty kopírovaly hodnoty teploty.
Stočeno bylo při hustotě 1018/20°C tj. cca 4,5°P. Podle posledních hodnot tj. 1,5 baru a 5°C, je výsledné sycení větší než doporučované pro pšeničná piva. Doporučení 5,7g CO2/l, skutečnost 6,7g CO2/l.
Klíčová slova: kvasinky
Ahoj.
Teda ty seš hračička, vidím, že se musím hodně polepšit, abych Tě dohnal i v této kategorii.
Jen pro zajímavost, to měření máš elektronicky a nebo jsi to zadával ručně.
Ahoj Franta
Ahoj,
údaje tlaku jsou z manometru pivně fermentačního viz starší článek, údaje teploty z elektronického teploměru, odečet okem, tzn. všechno ručně zadáno do tabulky v Excelu a vygenerován graf…..Jinak pro záznam teploty z Ds 18s20 je pěkný program LogTemp z Finska, kdybys měl 1Wire čidlo na tlak, tak by to zaznamenalo i tlak.
To vypada, ze za konstantni teploty vyhodi logaritmickou krivku. Nebylo by lepsi to dat lezet az tak v 10-12 dnu?
Z hlediska tlaku možná, z hlediska senzorických vlastností asi ne. Způsob ležení záleží na druhu a stylu piva, použitých kvasnicích, zbytkovém extraktu pro dokvašení atd. Proměných je spousta. Já jsem jenom chtěl názorně předvést, co se přibližně s tlakem při ležení děje.