Datum narození vnoučka, prý Huga, se blížil, tak jsem v neděli 9. 9. 2012 uvařil na jeho přivítání „Hugův 13°P světlý ležáček“. Poprvé jsem použil metodu KMV (Kochmaischeverfahren), která spočívá v rozdělení vystírky na dvě části, kdy první část tvoří od 50 do 70% celkového sypání v cca 50% vystírací studené vody. Následuje rmutovací schema, které proběhne všechny důležité teploty až k varu. Poté přidáme do kotle druhou část studené vystírací vody, teplota v kotli klesne na cca 57- 60°C a vložíme druhou část sypání. Poté opět přes zcukřovací teploty dojedeme až k teplotě odrmutovací a scedíme. Blíže toto schema vysvětluje: http://www.hb-tauschboerse.bplaced.net/pdf/Earlsches_Maischverfahren.pdf a s výpočtem: http://www.hb-tauschboerse.bplaced.net/Programme/EKMV_03.xls Výhody použití tzv. jednoho hrnce jsou nesporné, není žádné čerpání, ani přelévání horkých rmutů, při zachování vlastností piva, jako při dekokčním vaření.
Viz varní list:
Jak se tlakoval a zrál:
Zakvasil jsem pomocí 125ml originálních budvarských kvasnic. Zchlazeno na 15°C studniční vodou poté 9°C lednice … Kvašení probíhalo přesně týden. Stočil jsem při cca 4% a jak vidno z horního grafu trochu brzo.
Po čtrnácti dnech jsem tlak mnohokrát odpouštěl – vždy na nulu, abych se dostal na tlak optimální.
Dne 27.10.2012 jsme se konečně dočkali a vnouček Hugo byl na světě.
Večerní zapíjení na Hugovo nejen zdraví potvrdilo, že jednohrncová metoda je skutečně životaschopná. Pivo bylo se smetanovou pěnou, vyšší příjemnou hořkostí, dobrým řízem a libou jemnou vůní.
Napsat komentář