Kdo jste se dostali po sejmutí tohoto QR kodu
z pivní lahve
na tuto stránku, budete odměněni mnoha informacemi o pivu, které jste zkonzumovali, nebo se konzumovat chystáte. Z běžné etikety z piva z běžného pivovaru se Vám tato data vydolovat určitě nepodaří.
Základní údaje:
Tmavý ležák o stupňovitosti 13,8°P s 5,3% obj. alk.,
hořkostí 25 jednotek IBU, který dostal poetickej název
„13 černejch fleků“
Kdo ještě neuhádl proč tento název, tomu napovím. Je to klon „Flekovské třináctky“.
Než jsem se pustil do vaření, hledal jsem informace, jak klon dát dohromady. Pěkná reportáž z návštěvy Flekovského pivovaru byla od autora „Almanacu“ Horsta Dornbusche na této adrese:
Obsahovala i takřka celý postup se sypáním. Již jsem byl rozhodnut vařit tohoto flekovského černouška dvourmutovou dekokcí, když jsem narazil na odkaz, kde autor popisuje použití mé nyní oblíbené varné metody označované jako KMV při vaření právě Flekovkého klonu. Postup, kterým jsem vařil i poslední na těchto stránkách popsané „Hugo Malý pívo“, jsem nazval JEDNOHRNEC.
Odkaz:
http://hobbybrauer.de/modules.php?name=eBoard&file=viewthread&fid=1&tid=11453&page=2&orderdate=ASC
Postup KMV jsem upravil podle níže uvedeného teplotniho schématu
Kvasnice byly použity z pivovaru Strakonice, asi W95. Zakvašeno bylo při teplotě 8°C, se snížením až na 5°C a opětovným zvýšením na 7°C. Stočeno bylo po 10ti dnech při 8,2°Brixech (4,3°P) do 2 KEG 15l soudků. Ležení probíhalo při 2°C, přetočeno po 12ti dnech pod ochranou CO2 do 0.3 a 0.5l lahví a jednoho 15l KEG soudku. Při přetáčení proběhla první degustace a její výsledek napovídá, že po plnohodnotném ležení bude „13 černejch fleků“ vynikající.
A byl.
Na první pohled barvy silně tmavé, skoro černé. V silném protisvětle ukazuje krásné rubínové odlesky. Pěna je hustá, krémová, barvy světlé béžové. V chuti plný s praženým nádechem, sladovým patrem a na závěr příjemně chmelově hořký. Opravdu pivo k pravidelnému vaření. Konečná stupňovitost byla 8°Bx=4.1°P, takže má opravdu 5.3% obj. alk.
Není QR etiketa prima?
Napsat komentář