V zajetí mrazu a ledu
Říjen roku 2009 je měsícem, kdy mě napadlo ověřit myšlenku dlouhodobého přechovávání kvasinek v mrazáku při cca -18°C. Chytrosti, jak na to, jsem opět čerpal na „světové síti“. Základním prostředkem pro tuto metodu je glycerín (glycerol) s teplotou tuhnutí 17,8°C. Tato látka má ale tu vlastnost, že ve směsi s vodou 50/50 % se posouvá teplota tuhnutí na cca -30°C. A navíc v malých dávkách je neškodný (do koncentrace 1,5 g/1kg živé hmotnosti). viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Glycerol
Já jsem zakoupil 100 ml glycerínu v lékárně. Pro uschování zmrazením jsem použil směs 25% glycerínu, 25% sterilní vody a 50% kvasinek. Tak by nemělo dojít k potrhání buněčných stěn kvasinek krystaly ledu. Směs jsem naplnil do 10 ml zkumavky asi z 1/2 objemu, uzavřel, protřepal a vložil do mrazáku. Z důvodu krátkodobého výpadku el. energie jsem zkumavku připevnil na mrazící vložku.
Pak jsem na na tento pokus zapomněl. Po roce, při pokusech se strippingem, jsem si vzpomněl, že teď už by šlo ověřit, zda kvasinky přežily či nikoliv. Po vyjmutí z mrazáku, kdy jejich barva, která byla tmavě hnědá,
nevěštila nic dobrého, jsem je nechal aklimatizovat postupně na pokojovou teplotu a následně celý obsah zkumavky přelil do 100 ml mladiny, řádně provzdušnil a napjatě čekal. Druhý den se kvasinky překvapivě začaly probouzet, produkovaly CO2 a přibývaly pěkným tempem, takže většina přežila.
Protože to byl pouze pokus, tak skončily na ČOV, ale prokázalo se, že i tato metoda dlouhodobého ukládání kvasinek doma je reálná.
Klíčová slova: kvasinky
Taky jsem tenhle pokus před nějakým rokem provedl, kvasinky přežily cca rok a půl v mrazáku, a úspěšně se probraly, ale trošku mi na tom vadila ta přítomnost glycerínu. I když je v malých množstvích neškodný tak mi to tak nějak ke koncepci domácího piva které si zakládá na čistotě, bez chemie, a na poctivosti čerstvých, kvalitních neošizených surovin prostě nesedělo tak jsem se nakonec rozhodl tuhle metodu nepoužívat. Ze zkušenosti ale můžu také říct že funguje.
Taky jsem tohle zkoušel a ještě mám jedno balení v mrazáku, ale sory, mně se to vůbec nevydařilo. Protože opakování je matka moudrosti (rakhle nás to učili), tak to zkusím znovu. Co kdyby se mi uzavřela cesta k živým kvasnicím, jako mám nyní.
Ahoj Franto.
Budu již opětovně zkoušet přežití kvasnic za pomocí ledu, ale moc tomu nevěřím, zatím žádný pokus kladný. Tak bych rád věděl něco blíže k Tvé diskuzi na toto téma na varim pivo a to za pomoci NaCl.- fiziologický roztok. Téma je to dost vážné, protože kivasnic je vždy nedostatek.
Jinak jsem si všimnul, že jsi někde již napsal ex OK1. Snad to obnovíš ještě na „stará“ kolena ne? Já jsem vzhledem k tomu, že blbě slyším začal jezdit digitálně na BPSK31 a alespoň takto to jde. Na 14 MHz je tímto způsobem spouty stanic.
Ahoj Franta OK1DDA
Pro ty, kdo se obávají glycerolu: co nám praví o glycerolu Wikipedie:
Glycerol vzniká vedle ethanolu v procesu kvašení glukózy z 1,3-dihydroxyacetonu, resp. 1,3-dihydroxyacetonfosfátu, který je běžným produktem štěpení glukózy enzymatickou redukcí redukovanou formou β-nikotinamidadenindinukleotidu (NADH) za přítomnosti glycerolhydrogenasy.
Proto je také vedlejším produktem přípravy ethanolu z glukosy fermentací kvasinkami Saccharomyces cerevisiae. Probíhá-li kvašení glukosy za přítomnosti většího množství siřičitanů, blokuje se částečně redukce acetaldehydu na ethanol a ve výsledné směsi se zvýší obsah glycerolu. Podobně lze produkci glycerolu na úkor ethanolu zvýšit, probíhá-li fermentace v neutrálním nebo slabě zásaditém prostředí.
===
Takže: kvasinky nám udělají v pivě více glycerolu, než kolik ho dostaneme ze zamrazovacího roztoku.
Tím spíše, pokud při každém přelití do větší sklenice roztok slijeme a použijeme jen kvasinky. V takovém případě bude v zákvasné dávce toho „zamrazovacího“ glycerolu jen stopové množství a vůbec nemá smysl to řešit. Glycerolu vyrobeného kvasinkami bude v pivu řádově více.
Díky za info.