Varná nádoba
Při úvahách, jaký typ varné nádoby použít jsem zvažoval několik alternativ. (zavařovací elektrický hrnec, nerezový hrnec, nerezový KEG) Nakonec jsem se přiklonil k variantě KEG, nejenom pro varnou nádobu. Úvaha vycházela původně z možnosti používat samostatný ohřev (vařič – varnou stoličku) pro několik nádob bez nutnosti čerpání.
Vlastní výroba varné nádoby začala vyříznutím horního otvoru úhlovou bruskou, operace překvapivě jednoduchá i otvor se tvářil jako kulatě souměrný. Dále dle spodního švu bylo odříznuto, opět flexou, původní dno. Nově bylo přivařeno rovné nerezové dno o tl. 5mm. Těsně nad tímto dnem byl ve stěně vystružen otvor pro přivaření nerezového návarku dimenze 1´´ , do kterého byl natočen přes těsnící teflonovou pásku vypouštěcí kulový kohout opět dimenze 1´´. Bylo hotovo – zdánlivě. Leštění, čištění a ostatní dolaďovací operace jistě času nepřidají. Poté došlo k nákresům a k výrobě samostatného tříplotýnkového vařiče.
Na rám byl použit ocelový plech a tři ks varných plotýnek o příkonu 1,5 kW, tj. celkem 4,5 kW. Řízení celkového příkonu se předpokládalo ručně pomocí přepínání odporových sekcí ploten pomocí sporákových přepínačů. Po topné zkoušce s 5o l vody ve varné nádobě, ale tento koncept vzal za své, neboť i přes zdánlivou vzájemnou rovinnost plotýnek nedocházelo k předání většiny tepelné energie do dna varné nádoby, ale k odrazu a přehřátí plotýnek a rámu vařiče včetně elektrických rozvodů. (Nakonec, dráty odkáply.) Začal jsem přemýšlet znovu, čím nádobu ohřívat. Koketoval jsem i s myšlenkou na propan butan, tu jsem nakonec opustil a soustředil se na elektroohřev. Plotýnky pokus s vařičem přežily, tak jsem se rozhodl je použít v trochu jiné variantě a to napevno.
Rozměřil jsem umístění pomocných nerezových šroubů a držáků, umístění svorkovnice a šlo se vařit. Musely být také přidány nohy, kryt a spodní víko jako ochrana proti nebezpečnému dotyku. Po zkušenosti s první variantou vařiče jsem ještě volný prostor mezi plotýnkani vylil šamotovou hmotou na vyzdívky kotlů pro zmenšení zpětného vyzařování a doizoloval několika vrstvami skelné tkaniny. Vlastní elektrické zapojení bylo provedeno připojením ma třífázový přívod, každá plotna samostatně. Po dalším zkušebním varu vody, který již byl i s opakováním úspěšný bylo možno přistoupit k izolaci varné nádoby. Byla použita 70cm široká hliníková folie s izolací původně určená jako odrazná folie za radiátory. Spojena je v zadní části nádoby samolepící textilní lakovanou páskou. Řízení příkonu varné nádoby je realizováno pomocí programu Brauanlage http://www.bierseidla.de/cms/content/category/4/55/88/ s připojením přes interface paralelního portu a snímání teploty s 1-wireovým čidlem DS18S20 s připojením přes seriový port. Vlastní výkonové řízení je osazeno výkonovým polovodičovým relé 3*20A. Atypickým prvkem je použití cyklovací funkce uvedeného programu původně určenou pro řízení míchání, kterou využívám jako PWM (pulsně šířkový modulátor) pro řízení velikosti příkonu vyhřívání s ohledem na objem ohřívané náplně a požadovaný gradient teploty. Viz schema: Nevýhodou řešení se třemi masivními plotnami a tlustým dnem je velká tepelná setrvačnost, ale lze ji po několika testech dobře předvídat a pomocí PWM řízení zvládat. 
Klíčová slova: program
Zdravím, přemýšlím nad podobným konceptem, nejspíš s použitím hrnců, ale rozhoduju se elektrika x plyn. Před chmelovarem tam máš zhruba kolik díla? 40l? Nemá těch 4,5 kW problém s přivedením do varu?
díky
Před chmelovarem je tam skutečně maximálně 40l, většinou méně, cca 36l, lépe zvládám prudký var při chmelovaru bez dohledu. Teplotní gradient soustavy při zateplení 2x folií za radiátory je 1,25°C při maximálním příkonu 4,5kW a náplni 40l.
Dobrý den mám problém který nemohu vyřešit a proto prosím o pomoc
jedná se o program Brauanlage_V4.3 který mě přiměření vždy nad hodnotou 99°C většinou 99,46°C vypíše chybu teplota nemohla být znovu vzorkováná zkoušel jsem všechno možný od přeinstalace programu Brauanlage_V4.3 až po přepájení kontaktů na teplotním čidle ds18s20 proto prosím o každou radu
Jaroslav Skúpý
Zdravím,
i já řešil podobný problem, ale tuto hlášku jsem dostal již při nižší teplotě než Vy. Já měl vyrobeny dvě čidla s DS 18S20 a podařilo se mi ten problém odstranit záměnou čidel a pasivního převodníku. Jinak na cizích www doporučují udělat samostatné napájení. Stránky jsem už zapomněl, ale asi to bylo na Hobbybrauer.de. Mají tam vyhledávač.
dobrý den,
předem Vám chci říct, že ste mochr asi na všechno-máte to vychytané. Chcu se Vás, jako odborníka, zeptat na pár věcí.
– Chci si taky udělat varnu z KEG sudu ale polovodičové relé a interfaky portu či co je pro mně španělská vesnice. Neporadíte mi něco, jak vyřešit ohřev nádoby- rukama dělat umím, vybavení na nerez ,mám, ale programování a složitější elektrika je na mně moc. Asi bude pro mně nejlepší dvouplášťová nádoba s el.spirálama. Uvažuju ale, že bych udělal dvouplášťové jen obvody, Dno jednoplášťové, abych mohl namontovat výpustní kohout a případně i míchadlo zespod, jako má varna HAD. Myslíte, že by to ohřívání topnámi spirálami po obvodu hrnce fungovalo dobře?
děkuji za pomoc.
Martin
Zdravím,
k zaslaným dotazům ohledně varné nádoby. Dvouplášť, by asi fungoval, ale na dobrý var cca 35 l při chmelovaru je třeba asi 4-4,5kW příkonu (tj max. množství mladiny do KEGU, aby to i při hlídání mockrát nepřeteklo). 4,5kW by se rozdělilo na tři fáze po 1,5kW tělesech a tyto tělesa by se musela asi dát svisle do meziprostoru (pláště) a to ze dna. Tato tělesa mají závit M48 a to by vyžadovalo meziprostor široký cca 10cm. A tím byste musel mít k ohřívání dalších 43l vody při potopených tělesech do výše 30cm.To vidím nereálné. Přitom by se to ještě špatně regulovalo, protože by systém měl velkou tepelnou setrvačnost. To bych asi na tuto úptavu KEG nepoužil, protože při těchto úpravách by z něho nic nezbylo…. Spodní míchání je jistě elegantní, ale problemy s utěsněním a vestavění do relativně slabého dna, nutnost vysokých nohou ev. nějakého stojanu jej pro amaterskou stavbu, alespoň z mého pohledu diskvalifikují. Já podle nynějších zkušeností, bych asi šel do ohřevu propanem s průmyslovým hořákem. Dobrá regulace, malá tepelná setrvačnost, malé úpravy na KEGu. Na ruční vaření myslím ideální.
S pozdravem
Francek
Zdravím,
řešim ohřev 33 litrového hrnce (Bergland). Přemyšlim jak nejlevněji a nejúčiněji udělat ohřev na elektriku. Zaujal mě tento nápad s přišroubováním plotýnek na hrnec. Vařil bych v něm rmuty a chmelovar. Počítám tak s nejmenšim příkonem 4kW.
Myslíte, že je vhodné našroubovat je na tento hrnec?
Děkuji za odpověď.
Tom
Já to nedoporučuji, protože dno hrnce je velice slabé, asi by nevydrželo přitažení plotýnek, ale hlavně by se teplem kroutilo. Já sám mám namontovány plotýnky na 5mm nerez.
Dobrý den. Mám takový problém, přemýšlím také o vlastním domácím minipivovaru,a teď momentálně řeším z čeho udělat rmutovací a mladinovou pánev. Napadá mě využít na obě pánve pařák na brambory na tuhá paliva, který je běžně v prodeji. Samozřejmě by se museli oba pařáky trochu upravit doplnit plnícími a vypouštěcími kohouty, které běžně nemají. Šel by tento nápad využít? díky za odpověď.
zde je ten pařák na obrázku. http://img.sbazar.cz/big/201412/0309/9d/547edb339df906b7b3080200.jpg
Asi šel, ale já bych touto cestou nešel……Pokud by byl nerez, tak by stálo za úvahu to zkusit….
Zdravím všechny Homebrewery,
měl bych dotaz ohledně varné nádoby. Po pár úspěšných pokusech s vařením piva v zavařovacím hrnci, si chci vyrobit svůj vlastní pivovárek s varnou nádobou o velikosti cca 85 l, abych mohl bez problémů vařit 50 -70 l piva. Vše mám.možnost si vyrobit sám z nerez plechu 2mm. Jen nevím jestli si mám vyrobit varnu s duplikátorem, nebo bez. Jo ohřev budu řešit PB, nebo zemním plynem. A chci tam mít dva hořáky vedle seba a míchadlo vedené odspodu.
Děkuji za případné rady.
Jirka
Zdravím,
já sám používám elektro ohřev, takže s plynem zkušenost nemám.
Zdravím.
Chtěl bych se zeptat jak vyřešit snímání teploty dna varny. Topení je řešeno tištěnými topnými tělesy. Respektive jak umístit teplotní jímku. Děkuji za případné rady.
Já snímám teplotu díla čidlem ve svislé jímce z měděné trubky spuštěné těsně nad lopatky míchadla.
Děkuji za odpověd. Někde jsem četl, že pro řízení teplot jsou nutné dva teplotní senzory. Jeden snímá teplotu dna varny druhý snímá teplotu směsi. Senzor pro snímání teploty dna bych asi umístil z vnějšku na dno do teplotní jímky, mám obavy kdyby byl senzor uprostřed že by to dělalo neplechu. Samozdřejmě senzor pro měření směsi bych umístil nad lopatky. Mám v plánu 70l varnu z nerez. hrnce pro výroby rmutu na výrobu whisky. Něco mám nastudováno, akorát bych potřeboval poradit co si mám objednat za komponenty co se týče elektrikařiny jako digitální převodníky, silové spínače, mikrořadiče, vývojové desky atd. což je pro mě španělská vesnice:-) Děkuji za případné postřehy a rady.
Na destilační informace funguje web deslik.cz. Já si myslím, že pro destilaci whisky stačí měřit hlavně teplotu výstupní páry pred chladičem. Pro informaci bych měřil i teplotu díla. A pro jednoduchou destilaci asi žádná složitá automatika nenī třeba. Spíše bych se soustředil na dostatečně vysoký klobouk, rmut z obilovin hodně pění.(deslik – obiloviny)
Pro řízení varny pro přípravu rmutu měření teploty dna používá asi málokdo. Na dotaz na konkrétní součástky se bude lepší ptát toho, kdo to bude realizovat.
Dobrý den.
O webu DESLIK samozdřejmě vím. Neřeším tady destilaci, ale výrobu zápary z obilovin, což je vcelku podobné jako u vaření piva s tím, že u výroby zápary pro další zpracování na whisky se používají pouze cukrotvorné teploty. Jesti se nepoužívá senzor pro měření dna varny nemůže se stát, že by se dílo na dně varny lokálně přehřálo a došlo k zníčení amylas? Teplota směsi bude vždycky nižší než teplota dna.
K přehřátí by došlo v případě nemíchání díla. V horším případě i k připálení. Proto míchání je nutností. A samozřejmě dojde i k homogenizaci teploty v díle.
Dobrý den.
Podle něčeho se teplota dna řídit musí jinak by nepomohlo ani míchadlo ne?
Dno se stálým mícháním ochlazuje a slad se stále u dna obměňuje. Jednou jsem měřil teplotu dna s vodou a mělo asi necelých sto stupňů, samotná plotýnky má přitom cca 450 st.
U rmutování záleží na stupních např teplota B-amylasy 60-65°C inaktivace 75°C to je rozdíl 10°C. Mám dojem, že i když použiji míchadlo dojde k lokálnímu přehřátí, ale samozdřejmě nemám praktické zkušenosti:-) zajímalo by mě, jak to je řešené u minipivovarů (varen), které jsou k prodeji na internetu.
Mícháním lze udržet teplotu homogenně +-1 stupeň. Soupravy, které se prodávají, jsou na principu vnořeneho hrnce s děrovaným dnem a čerpadla. Například Klarstein Mundschek na 50l. Na stránkách mají i manuál v PDF.
Bohužel odkazy již nefungují, takže nevím. Já již program nepoužívám.