Kluky – U Hejska

Vyrazili jsme něco okolo 15:15:00. Tom si totiž nemoh nafouknou kolo u pumpy, protože tam nějakej hulvát zničil kompresor! Pak se to za asistenz Cornyho snažili nafouknout pumpičkou s úplně jiným ventilkem, ale nechtěl jsem jim do toho kecat…Nakonec to jel nafouknout zpět domu, kde mi rozbil mojí historickou pumpu z Oktávky! Strejda ho u toho pozoroval. A když to tom usupěnej téměř nafouknul, tak mu nabídnul elektrickej kompresorek. Ten je hodnej, že jo. ; ))) Ale to už bylo něco okolo 15:15:01.

Po překrásných silničkách jsme dorazili na kýžené místo. Uvítalo nás romantické průčelí místní knajpy a centra kultury, chcete-li. V popředí se nacházelo staré kolo (od auta) a za ním se majestátně tyčil štít budovy, která slibovala hodně a ještě více. Teprve po pozorném ohlodání bylo členy komiksu konstatováno, že hospa nemá vlastní erb, nýbrž, že z ní opadává omítka, čímž je navozen dojem erbovního znaku na stěně otočené ke kravínu. Když píšu sms Nod-Gmu ať taky dorazí, tak mi odpovídá: „Zdar, diky za smsu, ale ja uz jsem 4 pivka za Klukama 🙂 …“

Po vstupu nás už průčelí nevítalo, uvítal nás vrchní se slovy: „Co si dáte, pánové?“ a také umě vyvedená kresba traktoru John Deere v zelenožluté kamufláži (Kluky powered by Daňhel) decentně doplňující postavu Švejka s pivním otčenášem na stěně přilehlé. Místní šamgasti se cítili naší návštěvou ponejprv poctěni, později značně znervózněli a mnozí utekli, neb jsme započali s dokumentací digim (místní aborigines patrně stále věří, že jsme jim chtěli ukrást duše). Mnozí však zůstali a posilněni konzumací C2H5OH ve všech možných koncentracích a barvách nám předvedli, jak se trénuje na Olympiádu v Klukách (sál, ve kterém měli původně hrát [Stouni], slouží rovněž jako tělocvična (patrně), neboť v jeho itineráři je ping-pongový stůl, čtyři pálky a oranžový míček; někteří členové komiksu provedli zatěžkávací testy). Navázali jsme spolupráci s místním (patrně fotbalistou – ten v pozadí) a díky této dočasně výhodné fúzi se nám podařilo vyfotit i zdejší prototyp stálého hosta (ten v popředí). Velké mínus putyky jsme shledali v absenci tlačenky (bílé – Corny) a utopenců (Kukačka&RuKa); namísto toho nám bylo nabídnuto „pouze něco menšího“ (vrchní, jinak přátelský, neochotný se fotit- byl to takový plachý chlapec) jako třeba „výborný gulášek či řízečky nebo párky“. Reakce komiksu byly zoufalé… Kernis: „Já chci tlačenku!“ Kukačka (rezignovaně): „Já chci umřít! Šmarjá, nepiš to.“ V průběhu dokumentace místního prostředí (bylo nutno vyfotit přinejmenším rafinovaně zavěšený ceník) jsme narazili i na nesouhlasné výkřiky typu: „Di si fotit do hřiště!“ (vrchní) či „Ještě guláš si di vyfotit!“ (plebejci). Film nám však odcizen nebyl, neboť jsme žádný neměli, ha. Mezi největší plusy této obč(ž)erstvovací stanice řadí členové komiksu „user friendly“ mouchy, které se s námi rády kamarádily a narozdíl od domorodého savčího osazenstva se nachávaly vcelku dobrovolně fotit, ani blesk jim nevadil. Za drobečky šumavských brambůrků byly dokonce ochotny panáčkovat na RuKou rukou… Snad nejúsměvnějším aktem, který jsme v hospodě sponzorované mj. Toyotou zažili, bylo placení:

Vrchní: „Tady vychází jedno (pivo – pozn. zapisovatele).“ Kukačka: „Jak bych to řekl… no… měl jsem dvě.“ Při srovnání útraty jsme se rovněž setkali s pokusem o podplacení, korupčního jednání se dopustil výčepní, neboť patrně zjistil, že jsme průzkumná rota ČOI, udělal to však rafinovaně. Yce měl platit 25,5. Dal dýžko, řekl 30 a zaplatil stovkou. Vrchní odběhl, protože tolik peněz ještě neviděl, a vrátil zpět 34 Káčé…

urgence I. (Klimas: „Jak bych to řekl… no… Já jsem vám dával stovku.“)…vrchní přidává omluvu a ještě na vrch padesátku (pro nechápavé: v tuto chvíli má Klimas 86, což znamená, že platil skoro přesně půlku z toho, co chtěl)…

urgence II. (RuKa: „Tohle je taky vaše -.“)…vracíme oněch 14,-. Před lokálem ještě zapracoval Rudou RuKou a odjíždíme směr – domu? Ba ne – Albrechtice!

Postřehy z cesty:
– Kukačka už chvílema vede i po rovině
– Telfonem volá Pavlovi, aby pro něj přijel, ať ho nenechává umřít – nekoupil si ho ani za 3 piva!
– Kukačka o Ajsovi (Poté, co se dověděl, že namísto slibovaných 12,5 (max 13) km má ujet 23):
– „Tomuhle člověku už nevěřim ani slovo. Prej 3km za Albrechticema, buzerenti!!“
– Klimas: „… prej že, to jsou včely domácí, ty na člověka nejdou!.. A jebho do krku..
– Kukačka k Ycemu: „Bůh tě potrestá, ta včela co tě jebla, to bylo jen varováni! Prach a včely na tebe!“
– Klimas k Ruce & Kukajdě: „Já sem mu po křížku nelez…“ (Jindrovi)
– Kernís prohlásil: Znám tu skvělou zkratku! (Yce: začal jsem se trochu bát…)

Zapsal: RuKou