Paseky – Na vyhlídce

Po dlouhé době jsme se opět sešli na startu další etapy TDB. Jako cíl jsme určili Paseky, (opět, a tentokrát se mnou-Pavew) třebaže jsme tímto směrem jeli vícekrát, než jakýmkoliv jiným. Vyrazili jsme lehce po poledni a třebaže bylo mým přáním jet pomaleji a v klidu, nasadili Dochtor s Klimasem šílené „vomiting“ tempo. Nevim co si tim chtěji vždycky dokázat. Ze začátku bylo tempo akceptovatelné ale kousek za Neznašovem už jsem myslel že oběd půjde na silnici. Poslal jsem je napřed a snažil se do Pasek doslova prokousat. Když jsme se dostali na dohled k cíli, ještě někdo (asi to byl Pavker, jeho takovéhle kraviny napadaji často) plácnul, že by se mohlo jet zpátky přes Protivín, že je tu príma neprozkoumaná cyklotrasa. Myslel jsem si, že je to nějaká sranda, nebo co. V Pasekách byl malý problém s parkováním kol (nikdo z nás totiž nevzal zámek), který jsme vyřešili tím, že jsme kola hodili za hospodu.

A už jsme se konečně mohli vrhnout na to, kvůli čemu jsme to vlastně přijeli. Vystoupali jsme po několika schůdcích a spatřili jsme útulnou hospůdku, kde posedávalo a postávalo několik místních zemitých domorodců. Sedli jsme si ke stolu a objednali. Já jsem si přál čaj s RUMem, ale čaj bohužel neměli. Už už jsem si chtěl objednat samotný RUM, ale nakonec jsme stejně skončili všichni u piva. Až na Krále větráků, který se obětoval za team a stylem: „V:…co si dáte? K:Fantu. V:Lift. K:Fantu. V:Lift. K: Ok Lift.“ si nakonec dal Lift. Pani číšnice se zatím zdála být v klidu. Po chvilce ještě otevřela námi přehlédnuté prosklené dveře a z útulné hospůdky se rázem stala hospoda zvící letenské pláně. Někdo trefně podotknul, že by se sem v klidu vešel bowling. Majký to šel hned prozkoumat s fotoaparátem v ruce. Po chvíli se nás zmocnily obavy: „Kam šel Majkl?“, „Kam se ztratil?“, „Vydal se neohroženě do 13. komnaty – vedlejšího sálu pro Rolling Stones“, „Pokusil se dojít na konec, takže jsme ho odepsali.“, ještě jedna rada pro Majkla „Bacha na pavoucííí“. Poté ještě proběhli závody v zírání. Pavew versus …. „Přestože borec Pavew podal kvalitní výkon, ještě je na začátku cesty šampióna…sbírá zkušenosti“ zapsal Yce.
Obsluha tu je sice nenápadná, ale s rychlostí geparda, podotknul Klimas. Pivo nám donešené bylo v normě, charaterizovat by se dalo asi jako vyšší střední třída. Pěna hustá, padala přiměřeně rychle, míra akurátní, cena velmi příznivá. Paparazzi Yce, začal vše neúnavně fotit, včetně piva, které vycmrndal na ubrus. Pavker hned vytáhl hypotézu, že se jedná o test – kolik ten ubrus vydrží vodního sloupce a že musí být určitě goretexovej. A to ještě když se mu poprvé bublinky vsákly, tak říká „Znova to vylejt nejde“, načež o půl minuty později měl na ubruse další nejméně deci piva. A aby toho nebylo málo, tak měl zas Dochtor pivo, prozměnu na plicích. No zkrátka dělali tu pěknej bordel, nevychovanci nevychovaný a není se tedy co divit, že pěkně napružili pani hostinskou, která mě pak pěkně sjela za všechny, když se mi stala taková maličkost, jako že jsem malinko ukápnul octa na zem. Což bylo těsně potom, co si Corny objednal s Ycem tláču „napůl“. Na první pohled nevypadala zle, ale už na ten druhý to nebylo ono. Kluk od kasáren byl nakonec rád, že už má tu svou půlku za sebou a říkal, že prý je dobrá na klouby 😉 Ovšem bylo v ní proklatě moc octa a ještě ke všemu byl narafičenej tak aby ho někdo strašně snadno mohl vylít. (… jak jinak než při rabování, že.) Poté, co jsem pani hostinskou mile požádal o kus hadru vyskočila jako čertík a začala nám spílat. Podle jejích slov, cituji: „Děláte jen kraviny, nemůžete sedět v klidu?“ A podle slov Yceho nebo Cornyho (kdo si má ty kvanta blábolů pomatovat): „Kráva jedna, jednou tady máchla hadrem a může se posrat!“
O něco později se nás paní hospodská ptá: „Ještě dáte pivo?“ Tak odpovídám: „Ne, už ne, musím být svěží.“ a jali jsme se platit. Paní hostinská se nám všem za tu uvolněnější atmosféru pěkně odvděčila tím, že nám všem vrátila kolem 60ti korun ve dvoukačkách. Corny tam ještě něco brblal, že se to nemůže, ale nahlas to neřekl. Opustili jsme bezpečí hospody a šup ke kolům. Kdosi ještě vznesl řečnickou otázku: “Co budem dělat v zimě, až nebudem moct jezdit na kole?“ a samozřejmě na ní nečekal odpověď, ale ta nakonec překvapivě přišla: „Budem jezdit na bobech !!!“ Teď mě zbytek komitét opravu překvapil, to když si to skutečně namířili směrem k Protivínu. Marné byly snahy přesvědčit mne, ať jedu také a tak jsme se nutně museli rozdělit. Zatímco si to zbytek hasil někam k Protivínu, já nabral kurz domov. Dnes jsem opravdu nebyl ve své kůži a podepsalo se to na mém výkonu, jak v pití pivísků, tak rychlosti přesunu na kole, dokonce i v řešení záhadologických otázek, ale objektivita tím myslím neutrpěla.

Budiž mi přičteno k dobru, že zatímco zbytek výpravy někde u Temelína kradl a konzumoval jablka (a kradená chutnají nejlépe), já nelenil a po cestě se ještě zastavil v Saloonu u Vlka v Neznašově. Tato část již nemůže být započítána jako plnohodnotný report, protože nebyl splněn minimální počet členů komitét a navíc chybí fotodokumentace, ale aspoň se tu nezmínit by byla škoda. Prostředí velice příjemné, pasoucí se koza a opodál stojící jeep, slunce nízko nad obzorem, orošený Platánek v ruce, nemělo prostě chybu. Pivo bylo opravdu kva kva kvalitní, chuť bezvadná, pěna rovněž, dokonce jí po dopití zbyl ve sklenici dobrý centimetr! Cena neuvěřitelná, pohybující se kolem 11 kaček za 1/2litr. Rozhodně doporučím tuto hospůdku k bližšímu prozkoumání.

Po dobu cesty domů se už nic zapsáníhodného nestalo.

Zapsal: Pavew

Video:

Pavew hodnotí obsluhu..