Sedm let je dlouhá doba,
staré časy vzala voda…
Z Kerníse už máme taťku,
a teď v Písku poslouchá svojí Radku.
Pavel, Štěpánka a Nodži v Praze jsou,
snad na příští výročí se dostanou.
A Standa? Ten se nějak postrádá,
asi na Temelíně zrovna přikládá.
V půl sedmé je sraz jako vždycky,
nikdo však není u mapičky.
Jako první přihnal se pan Modřinka,
to je mi ale novinka.
Vypadá to, že už jsou naštěstí pryč ty časy,
kdy Brůdži těsně před začátkem etapy potřeboval zkrátit vlasy.
Po dlouhé době objevuje se na mostě větráků král,
a dokonce nejde sám,
koho pak nám to na etapku vzal?
Mohla by to být Lenka K., co má nejhezčí zadek,
ale asi jí nepustil přítel Radek.
Nebo tryskomyš Jája,
tu bych taky viděla ráda.
Přijíždí blíž a my poznáváme, že je to muž,
juchůůů, určitě Bóča, co má super nůž.
Bohužel…Přichází VELKÉ zklamání, je to Josef.
Martinův oblíbený kamarád,
přemýšlím, jestli Brůdži ho vidí taky „tak rád“ jako já.
Není čas déle čekat, čeká nás dlouhá štreka.
Sluníčko se někde fláká a vypadá to, že bude brzy krápat.
Rusalka má otevřeno, třikrát hurá,
pan vrchní už nám točí piva.
Klimas za všechny platí,
je to pan manager, koruna sem, koruna tam, to se ztratí.
Po pauzičce se Pepíčkovi nechce do kopce šlapat,
rozhodl se vedle kola pěkně ťapat.
Musím upozornit, že tento kopec běžně vyjíždějí obě víly,
takže to opravdu není úkol nad rámec síly.
Možná kdyby nepil limču, ale pivo,
o něčem jiném by to bylo.
Klimas ho neopouští ani na chvíli,
kdyby mu náhodou při tlačení došly síly,
určitě by ho vzal i s kolem na záda,
co by neudělal pro svého kamaráda.
S Brůdžim máme romantickou chvilku na lavičce,
když na ty brzdy čekáme,
můžu pohladit ho po hlavičce,
nic víc, prej se ještě tolik neznáme.
Z Litoradlic už je to jen kousek,
jsem tam než bys řekl švec,
ale ouha u Janátů je zamčeno,
spadla klec.
Tak to musíme zkusit jinde.
Jsou tu ještě dvě hospůdky,
snad nám někde to pivko natočí a přidaj k němu dobrůtky…
Hospůdka u Voraře
No jasně, tady už to známe,
dokonce Klimas tu má staré známé.
Atmosféru kazí jen zaplá telka,
hraje se hokej,
účast aborginců je opravdu velká.
Na začátek si Zonky poroučíme,
hnědou, červenou a modrou,
smícháme je různě spolu,
vytváříme směsku dobrou.
Když jsme si dost užili,
přišel čas na sváču,
topinku dal si král,
a já s Brůdžim tláču.
Pivko Kozlík, Gábina a Plznička,
míra byla správná a držela pěnička.
Mňam, mňam, mňam….
Josef si nedal nic,
jen na hokej tupě zíral,
co od něj čekat víc,
možná se tím do přízně aboriginců vtíral.
Ještě napíšem zbytku komise smsky,
že vzpomínáme a že se máme hezky…
Čas rychle utíká, venku už je tma, platíme,
na svých kolíčkách domů rychle pádíme.
Hmm, tak asi ne, to by byl happyend.
Je to trošku jinak, stačilo vyjít ven.
Artur nebyl na svém místě,
podívala jsem se na Josefa přísně.
Ale ten dál jen tupě zíral,
únos Artura úspěšně zapíral.
Zapíral tak, že jsem začala propadat beznaději,
marně jsem své kolíčko hledala,
po vesnici zmateně běhala,
„Arture, vrať se“ zoufale jsem volala.
Nic, jen ticho, tma…
Nakonec jsem použila oblíbenou ženskou zbraň,
co zabírá snad na každého chlapa,
mé slzy začali na chodník kapat.
Josef má asi srdce z kamene.
„Já o tom nic nevím, fakt, ne, ne, ne“
Nakonec mi nezbylo nic jiného než nasednout na jeho tyč,
a už konečně vypadnout z Purkarce pryč.
Za chvilku však staví…
Co se děje? To už zas nemůže?
Zbytek komise se potutelně směje.
„Jdi za ty vrata pak zahni vlevo…“
Po malé chvilce se mi zabít ho chtělo.
Cesta pátky probíhala vesele,
tak zase za rok přátelé!
A hlavně bez Josefa!
Vždyť je to fakt velká sketa!
Vyprodukovalo: Střevo
Kecka ty ses minula, tys měla jít na FAMU 🙂 nebo tak něco. Dobrej reportík! :tleskam
když zaslechl jsem, že účastní se Osada hned zvedla se má nálada. Páč chlapovi nic neudělá líp, než když může stále vítězit. Zdržel jsem se u kámoše, tak hledám číslo na Klímoše. „kde vás najdu, kdo to ví?“ ale Osada mi odpoví: „Už jsme jeli milý Pepo, koukni mraky-bude peklo!“ Věříc slovům kamarádky, vydám se na cestu zpátky. Jedu kolem hospody, řev fanoušků mě osloví. Zafandím já také čechům, přeci nejsem v žádném stresu. Když jsem přijel k restauraci,vidím nápis: ZAMKNI KOLO-ZDE SE ZTRÁCÍ! Další verše vynechám, nepochopí kdo nebyl tam:-) …………………………………………… A historky co kolují, že Osada vše ustojí?? řeknu Vám to když se ptáte: ta holka děsně brzo pláče! :iwuvu
Rozhodně NEJSEM žádná Tvoje kamarádka, stejně jako Paroubka mám Tě ráda! Ty slzy byly poze zbraní. Příště si vezmu radši brokovnici, protože Ty jsi asi vážně na palici! I když…než s Tebou zase někam jet, to fakt asi by bylo lepší uhořet!
Josefe, tak já ti teda dám ještě jednu šanci za to, že jsi hledal ty moje rukavičky A taky jsem zaslechla, že prej umíš být i milej a na to jsem dost zvědavá
Tak kókám, že se nám reporty ubírají směrem z nestranných (možná jen trochu zabarvených ) hodnocení hospůdek na osobní hodnocení komitét a „special quests“, kteří a právě jen oni mají právo na malé prohřešky , a né jako členové komitét s rumovou náplastí …vzpomněl bych si na vlastní „lehké“začátky u hodnotící(ho), jejichž „lehkost“ přetrvávají do dnešních dnů a zřejmě budou na věky věků… hmm, ehmmm, hmmm, mrkev v zimě?!?
Však jezdi na etapy a pak můžeš psát reporty podle svého vkusu To víš, přeci nemůžeš čekat báječnej report od holky, co není ve first class :kecka
Podle mně, Brůdžiho a hlavně i JOZEFA je báječnej, takže jen tak dál To už je holt výsada těch co jezdí a hlavně PÍŠOU report, že si tam můžou dát co chtěj