Purkarec – U Janátů (zimní revize)

Kontrolní den aneb důvěřuj, ale prověřuj.

Po fópáčku s ČOIkou se nám do Purkarce moc nechtělo.. Je to tak, proč to nepřiznat. Někdo nás totiž zastrašoval, a byl to konkrétně Kernís (a měl to z důvěryhodných zdrojů´, jelikož jako dochtor se pohybuje pouze mezi Tejnsko-Píseckou smetánkou), že po barvitém vylíčení, jak si EU vylámala zuby na hajzlikách v Purkarci ČOIka dělala panu hostinskýmu trošku trable..

Dobrej rok a půl jsme si tam proto netroufli, i když právě tady to všechno začalo. Když jsme ale jednoho pěknýho dne zjistili, že je zamrzlá řeka, napadlo nás se nepozorovaně připlížit ze směru, odkud nás nikdo nečekal – po vodní hladině! A aby to nebylo tak fádní,na bruslích dneska jezdí už jenom looseři, většina z nás byla buď na kole, nebo na běžkách. Pouze Pavew si vzal svoje kanady, no, svoje..On totiž neví, jestli jsou jeho, protože zná svoje brusle tak jako Kukačka svý boty..

purkarec

Nejdřív jsme se ale přemístili rychlostí starýho Opla na startovní čáru – přehradu Hněvkovice. „Tak nevim, jestli tomu ledu mám věřit..“utrousil suše Pavew, když shlédnul počet bot, které lelkovaly na břehu, aniž by byl v dohledu jeden jedinej bruslař..

Nakonec jsme všichni polkli, hluboce se nadechli a odrazili se od břehu směrem Purkarec.. Občasný dunivý zvuk křuuus křuuuus nás ujišťoval, že se nebudeme cestou flákat. Možná jsem si ten poslední knedlíček k oblíbenýmu segedýnku k obědu neměl dávat, natož vylizovat talíř, hned by byla pravděpodobnost prolomení ker nižší.. Po posledních zkušenostech s Pavewem & Bruggim, kteří mě prohlásili za kanárka chtěli obětovat na oltáři vědy jsem v průzkumu terénu dal přednost Pavewovi. Přeci jen se teď šrotí na státnice a přitom šrotí všechno co mu přijde pod ruku a luxuje ledničku do dvou v noci a baba jaga by z něho měla radost jak pěkně kyne 😉

Vlastně jsme se jím na tuhle výpravu nechali nalákat s tím, že na kraji ledu bude nekluzká pěšinka pro kolo, vedle ní pruh sněhu se špičkově upravenou běžeckou stopou a vedle pak plocha ledu jako zrcadlo. Realita nebyla ale ani zdaleka tak idylická. Zatímco já na kole jsem horko těžko hledal poskrovné ostrůvky sněhu na jinak zcela kluzkém povrchu, Pavew měl co dělat, aby se mezi těma všema sněhovejma jazykama proplet až na ty kousíčky ledu.. Léňa bruslila na lyžích někde pomedzi..

Ale to už se naše alegorická skupinka blížila k Purkarci. S překvapením jsme počítali, kolik lidí tady bruslí a hraje hokej, ale bohužel se nám to nepovedlo, protože jsme museli být do tmy doma.. Zatím bez incidentu, nikdo nás jako komisi TdB nepoznal. Očekáváme ale, že bude hůř, mnohem hůř.Čekali jsme možná i bitku. S hlavou skloněnou jsme vkročili do lokálu. K našemu překvapení tam ale byl úplně jinej vrchní (což jsme si trošku oddychli),taky hned na druhej pohled jsme zjistili, že tu mají úplně novou Samsung pípu a dokonce tácky! Naprosto plochý.. Alespoň že ty umakartový obklady, nabídka dne – jen tlačenka za 15,-, igelitový ubrusy a oldschooler spínky na ubrusy zůstaly. Pavew si objednal, nám s Léňou jsem poručil po grogu. Kva kva kvalita,ošizenej na rumu nebyl, což jsem poznával každým douškem za doprovodu kvalitní husiny po celém těle.. K tlačence jsme se neodhodlali, tyčky už jsme skousli. Že se tu už ale s Kernísem nepočítá nám prozradila absence dlouhých bukových makových tyček. Ty krátký se jmenovaly „makové slané tyčky“, ale po maku nebylo ani vidu ani slechu, což naší domněnku jen potvrdilo.

Nemilou novinku jsme se dozvěděli (tajným posloucháním cizích rozhovorů), že předchozí den shořela hospoda v Kostelci. Úplně.. Ještě že vše dokumentujeme pro příští generace..

Před odchodem jsme ještě víc ze zvědavosti než z akutní potřeby pozkoumali hajzlíky a s uspokojením zjistili, že žlábky jsou na svém místě 😉 Ledová cesta zpět domů, respektive k autu, již byla v podstatě pouhá 7 km formalita, kterou jsem v pokusu o zahnání trudomyslnosti zpestřil jednou vydařenou drštičkou s kolem na hladším místě.

Stejně si myslím, že nás tam Pavew Laufer táhnul pouze kvůli těm „Doutníci“, který byly takhle zamrzlý velmi dostupný a on si jich nacpal plný kapsy. (Traduje se, že je vyrábí vesničanky z Purkarce na holých stehnech a hodně je sliní, aby dobře lepily.. Nejlepší je, když pracujou ihned po bruslení, protože jsou dost „zasolený“ a mají táhlý sliny..)

Zmrzlým pahýlem vyryl do tajícího ledu: Král větráků

Video: