Začalo to jako obvykle. Karel se domluvil se Štěpánkou, že by mohli projet tu novou cyklostezku z Purkarce na Hlubokou. Dali vědět Standovi a mé maličkosti. Jelikož Martin nebyl z neznámých důvodů přítomen, byla sestava pouze čtyřčlenná. Martin už asi jezdí jen…
Byl čtvrtek, léto, TOURdeBIER čas. K návštěvám hospůdek zval nás pivní hlas..
Bohužel nikdo z místních (Kecka) ani přespolních (zkáza – zbytek) neměl toho dne sílu zmobilizovat síly pro účast na etapě. Vyrazili jsme tedy v minimalistické variantě Král větráků & Bruggi. Nesmíme…
Skautka s vosím pasem se připravuje do školy, Brůdži, vlastník včál ve vousech, který pravděpodobně mudli-mudlikováním se skautkou způsobil její přecitlivělost na smrt sršánů se z důvodů spoluobětování též neozývá, Kernís učí doma Filipa malou rošádu (a jak jíst banánovou…
Po letech kecání a planých slibů jsem konečně asi na 15-ctý pokus přijal pozvání zúčastnit se světoznámé tour po vltavotýnských hospodách. Vzhledem k názvu akce-“ Na Velikonoční pondělí je třeba provětrat vejce“ jsem samozřejmě vzhledem k absenci vajec nechal svojí…
Cesta tam – procházka růžovou zahradou
Vzpomínky po letech. Sraz všech účastníků skupin A i B se konal v Záhoří, neboť docházelo k tvoření hodnot na mém záhumenku v Záhoří. Konkrétně práce se štětkou – malíř pokojů (neplést s nejznámějším rakouským rodákem Adolfem).…
Tak jak je tak u nás zvykem, počkali jsme, až bude počasí pošmournější, abychom mohli v klidu vyrazit na nějaký ten čundřík. Nakonec se ale stejně vyjasnilo a na vlak jsme dorazili za krásného ranního sluníčka. Tentokrát měl trasu v…
Bzzzzzí za zvuku vuvuzel..
Nutkavá niterní potřeba pokoření Bzí a smazání černého bodíku na mapě a v mé duši vyústila v sms: „V 19h sraz jedeme do Bzí!“. Odpověď přišla pouze od Kakajdy, že má rýmičku, jinak nic. Takže jsem…
Protože kachna k obědu tentokrát neproběhla, naší účasti na etapě nestálo nic v cestě:). Dofoukli jsme gumy, promazali řetězy a s menším zpožděním dorazili k Frýdům, kde už kroužil zbytek výpravy.
Vydali jsme se do Koloděj a odtud kolem Lužnice…
Sedm let je dlouhá doba,
staré časy vzala voda…
Z Kerníse už máme taťku,
a teď v Písku poslouchá svojí Radku.
Pavel, Štěpánka a Nodži v Praze jsou,
snad na příští výročí se dostanou.
A Standa? Ten se nějak postrádá,…
„Panáky pro všechny!“ Prořízl svým hlasem rozhodně rozpumprlíkovaný Bořek šum povykujícího lokálu.. Když se neurony v jeho mozku převlékly do spartakiádních tepláčků a roztančily do rytmu písně „Když se podaří, co se dařit má..“, když si uvědomil co se skrývá…
Poslední dobou se nám rozmáhá určitý nešvar, nebojím se to říct a to lemplovitost a tím nemyslím teď sebe!!! :-). Když pominu to, že nejezdíme moc často z důvodu zimního počasí, je to a nebojme se to napsat naprostá absence…
Přišel podzim a s ním i každoroční nostalgie spojená s právě zvadlým létem, při který lidi přicházej na zvláštní myšlenky. Jedním z takových Brůdžiho nápadů bylo podniknout pěší túru z Písku do Tejna – ale už ne tak, aby šlo…
Posezení u pěnivého piva na zápraží před hospůdkou, vzduch provoněný podzimním teplým vzduchem, s nádechem dozrávajících kaštanů a šípku, po nenáročném výletním tempu, debatování nad otázkami jara, léta i podzimu života, na chvíli odložení teplého svetru po dědovi a vyhřívání…
Byla to tehdy myslím neděle a tento názvem nejlínější den v týdnu se přesto zdál být ideálním pro etapy TOURdeBIER. Volným tempem jsme vyjeli směrem severo severo Tábor, páč víme, že v těch končinách máme ještě nejvíce restů, nebo chcete-li…
Chce to mít nápad
a né pořád šlapat,
Kodís dostal spásnej,
udělat mejdan!
Mám rád, plzeňské pívo chlazené,
já mám rád, rád větrák..
Se známou partou, domluva krátká,
v pátek ve dvanáct hodin,
vstup jedna pajska!
Začíná mejdan
na 200…
