Vltavín – rybářská putyka

SMS: Co takhle dneska etapa, po pátý? Sraz u Kawewa a u Sira. Zatím co čekáme až Bruggi nafouká kolo vykukuje z okna Bruggi’s babča a volá: „Kájo je tady nějakej PÁN za tebou! Kájooo!“ To babča netušila, že ten pán koho babča zná-nezná je Kluk od kasáren. Kadlík to běží zkontrolovat, jakej PÁN by za nim mohl přijít, když jede na etapu a shledává, že to komitét osobně a neodolatelně zvolá: „Nafoukáno, nafoukáno?“ a jede se. Ale kam?
Cíl je jasnej, nikam moc daleko, na tom se shodujem všichni a tak se jede mrknout na rozhodovací mapíííčku na náměstíčku.Po tom co jsem vyměnil svůj sprinterský povoz za neobyčejně těžkého horáče, komitét mezitím vymyslela kam se pojede a cíl je: Za Karlem, tůtůtůtůt.

Na výpadovce na Tábor se otočíme směrem ke Standovo Temelínu a bohužel s politováním hodným zjištěním se rozhodujeme pro VLTAVÍN, neboť Standa nám na cestičku uvařil mimořádně černou zle hrozící oblohu. 2x šlápnem na osedlaných bicyglech a jsme na místě. Neuvěřitelný!!! Samozřejmě na místě se nemusíme obávat nepřítomnosti Aborigin a jejich kočárů (převážně Škoda 105,120 ti lepší měli Fávouše).
Při objednávání neobyčejné zjištění. Na Vltavíně se vyrovnají jedné hospodě na Smíchově v Práglu, jelikož pivečko se zde točí do předchlazených půlitrů vytažených přímo z mrazáku. PRIMISÍMO. Pan výčepní se hájí tím: „To víte, já jsem pivař a já to teplý nemám rád!“ A komitét musí jen souhlasit.Velké + pro tuto knajpičku. Martin se marně domáhá objednání něčeho co bylo na vývěšce za pultem.

Výčepní: „Jó z toho už nic nemáme to je ještě po minulém režimu. Tady je to jen rybářskej camp a nic nemáme… je to jen o pivu a tvrdým chlastu“,

Ale na konec úspěch a Král si objednává grepovou limo. Jelikož měli jen zbytek ARO Coly – to nestálo za risk. Po usednutí u venkovního posezení se rozvazuje debata na téma Sluneční soustava a počet planet, který se rozrostl na číslo 10. Nenadále je naše debata rozštěknuta Punťou a jeho aborigin majitelem. Punťa šteká jako divej a domáhá se házení klacíčku. Do tohoto šumu se ozve:

Aboridžn: „Růdóó,… di si vzít něco na sebe..“
„Zas ten sosák do toho ….“

No a aby toho nebylo málo, tak si Kawew dává pivo na hlavu a pózuje pro foto, ale nemá šanci (skoro, viz. foto) neboť Punťa a Rudou zaujímají první příčku ve sledovanosti. Ruda se snaží vzít psíkovi klacík, ….(viz. foto).

Aboridžn: „To bysme věděli, že nám to sem posílají kapitalisti ze západu, abychom nemohli sklidit.“

Po nějaké době odmlčení, se nám Kája svěřuje, jak nabral značku: „To je v prdeli…, když si na něco zvykneš! Víš tam u Šafáře jak to tam něco přestavujou. Já couval od táty, něco a padla rána a zákaz vjezdu někde v pwwdeli. Jenže ten zákaz stál 200 m daleko od táty!“
Z tohoto jsme usoudili, že Kadlík couval cca 200m. Hmmm, klobouk dolůůů, jen ta značka někde v pwdeli.

Aboridžn: „Já když beru důchod, tak mám svátek.“

Do tohoto klidného a idilického rozjímaní slavné Komitét se začíná hlásit bouřka, před kterou jsme se marně snažili ukrýt. Standa to holt uvařil na nás a kamkoli bychom jeli, tam by nás to dohnalo a umlátilo. Ano, přátelé umlátilo! Čtěte dále, šup do toho:

Aboridžn Ruda: „Suchá (šuká, hihihi) bouřka, hmm, ano.“
Ostatní aboridžn: „Cóóó?!?“
Aboridžn Ruda: „To existuje! Hele, ty vole to je italský nebe, z toho vzniká kulovej blesk. To jedeš autem a nestačíš ujíždět, to je rachot.“

Mezitím co tato aboridžn’s Ruda debata probíhala Mawtin si kupuje už druhý pytlík brambůrek (v pořadí asi už třetí) a dlabe ho s Léňou neuvěřitelnou rychlostí a nedovolí mi jim odebrat ty nejhorší a nejošklivější kousky brambůrek – spálené! Fůůůůůj, to se nejí, brrrrrrr! Myslel jsem na jejich zdraví a dobro jelikož Léňa dneska měla 2 x trénink a láduje se takovymhle spálenym tukem. No co na to říci? Nic! Doufám, že Vám ty SPÁLENÝ Brambory chutnali, fůůůj.

A začíná kapat , ba né, padat trakaře, kroupaře. Kapka a kapka a kapy kap kap kap. „Na mě káplo, na mě taky“ a úprkem prk se TDB schovává do útrob Vlatvínské , rybářské putičky. Mé „JÁ“ a Zaklímač ještě běžíme ven, nezdar zahnat bouřku „Ohnivým tancem zaklímače“ a tak zachraňujeme tacháče, světýlka, dží-pííí-eska a hlavně kola, jelikož se kapky přetransformovaly na kroupy (hellstouny) o velikosti golfového míčku i se stejnou povrchovou úpravou. Ještě, že jsme byli schováni bezpečně pod stříškou, neboť pokud bychom někde mučili kola do kopce tak někteří členové výpravy (půlčíci) by to mohli odnést s pořádnými úrazy bha či možná i zlomeninami a kdo ví čím ještě. Ano, takovou silou oplývaly padající hellstouny.
V putyce se nám dostává nevídané obsluhy přímo u stolu (zřejmě panu výčepnímu docvaklo, že je u něho TDB => nálepka Tour de Bier umýstěna, se souhlasem, přímo na pípu), což se za normálních okolností nemůže stát ani vyjímečně.
Knajpička je zřejmě obehnána železobetonem i když zdi jsou evidentně papundeklové, neboť zde není oskar signál. Po zjištění non-signálu Brůggi prohlašuje:

„Jójó, je to tady správný není tady televize a ten správnej hukot.“

Bohužel po krupobití se signál na našich founech objevuje. Kadlík se pokouší ulovit kloudné foto komitét přímo v akci a naostro mě oslepuje bleskem ze vzdálenosti cca 5 cm a blíže, na dobu nejméně 5 minut. Aby se vyhnul mému vzteku a bezvládnému mávání rukou ve tmě, dotazuje se kde je tady záchod, že si to nepamatuje. Nějaký hlas mu radí, že za rohem u toho smrku, který roste u rozvodné el.sítě. Mezitím se mi na půl navrací zrak a Kawew se na prázdno vrací a opět se ujímá fotoaparátu-digi. K jeho smůle, k našemu štěstí „battery exhausted“ řve na oslepovače z dispeye. Není problém, neboť studenta ČVÚT 5-6.ročníku (kdo to má vědět, furt si to jen prodlužuje) takovéto zjištění nerozhodí a hned má řešení. Rozebírá si svítilničku z kola, v které očekává tužkové baterie. BHA, HLE baterie jsou nikoli tužkové, ale buřtíkové. Študent si mne bradu….., ale ve vyřešení tohoto problému už Klímas Kawewovi nevěří a bleskurychle foťáček ukrývá.
Jelikož se nám nepodařilo zahnat hlad x pytlíky brambůrek, platíme a nový cíl je Pavláčka a utopence. Při placení vyplynulo na povrch, že Ta co moc nemluví, Táňa vypila celý pívo. Nenápadně si ho usrkávala a neupozorňovala na sebe, abychom si toho nevšimli. Bohužel placení jí prásklo, chichi. U pavláčky padá rozhodnutí, že Klímas s Léňou maj chuť na pícošku a tak jedem tam kde mají pícošku a hle, zavřeno. Zbytek etapy se shoduje na tom, že Marten je dobrej pizzamaker a Léňe nějakou píčošku spíchne doma a bude bašta. Tak nic úprkem prk a TDB se rozjíždí do všech týnských stran (Malá a Velká). 

Zapsal Sir P.T. Notch